Přinášíme vám kompletní recenzi základní Console Edition a prvních tři vydaných DLC.
Letošní léto koronavirová krize většinu lidí uvěznila doma místo letních dovolených na prosluněných plážích. Rozhodli jsme se vydat na ostrůvky a tropické pláže alespoň virtuálně v kůži známého diktátora El Presidente a přinášíme vám tuto recenzi shrnující jak základní hru, tak společně s tím i první tři vydaná DLC. Zatímco na PC vyšlo Tropico 6 loni v březnu, Console edition měla zpoždění a je tomu zhruba rok co se dostala na PlayStation 4. Zároveň ji tedy hodnotíme takto s odstupem času a především i s patchi a opravami, které tvůrci za tu dobu zapracovali.
Diktátorem po šesté
Tropico má už vybudovanou dlouholetou historii a pozici v žánru budovatelsko-manažerských strategií s velkým důrazem na politickou simulaci. Na PS4 vyšlo Tropico 5, které jsem si nyní krátce zahrál pro připomenutí. Základní koncept se ani s tímto novým pokračováním nezměnil, na druhou stranu inovace přišly prakticky ve všech ohledech a šestka se hraje o dost lépe. Změny jsou spíše kosmetické, zato v těch nejdůležitějších aspektech. Pokud by snad Tropico 6 bylo vaším prvním dílem, nemusíte se obávat, všechny mise vás postupně uvedou do dění a přístupnost nováčkům hodnotím pozitivně. I když to není úplně snadné a jde ve své podstatě o hodně hlubokou a komplexní simulaci. Pochopení všech principů fungování, jejich vazeb i dopadů je stěžejním předpokladem úspěchu. A také toho, že si budete hraní užívat a chytne vás stejně jako mě. Převzít roli diktátora zahrnuje komplexní starání o rozvoj vznikající kolonie uprostřed Karibiku, musíte zajišťovat ekonomický chod a pak jsou tu samozřejmě obyvatelé a jejich spokojenost. I když právě proto, že jste diktátorem, cest k úspěchu může být plno a spokojenost lidstva není vždy nutná, občas ji dokáže vynahradit třeba hrubá síla, dostatek věznic a sem tam nějaký úplatek.
Z koloniálního období až do moderních časů
Stejně jako v minulém díle i tentokrát jsou zde různá časová období, jejichž schéma zůstalo zachované z Tropico 5. Základním kamenem se stala kampaň čítající 15 misí, někomu by se to mohlo zdát málo, ale vězte, že každá vám zabere v průměru 2 hodiny. A svůj prostor následně má i sandbox režim, v němž si pravidla a podmínky nastavujete sami. Ten lze mimochodem hrát i v online multiplayeru, kde host určuje pravidla a podmínky vítězství, bohužel aktuálně hra trpí velmi malým počtem hráčů, tudíž je to spíš na domluvení a uzavřeném hraní s kamarády. Na základních misích hodnotím pozitivně především to, že se každá zaměřuje na jiné aspekty a možnosti hry. Jejich postupné plnění tak neomrzí, objevujete všechny možnosti a zjišťujete, jak komplexně fungující a propracovaný systém v Tropico 6 vlastně je. Prakticky vždycky musíte především vytvořit a postavit fungující ekonomiku a tedy výrobu v některé z mnoha oblastí, v rámci spokojenosti se staráte o řadu aspektů a požadavků obyvatel. To především kvůli volbám, protože si musíte zajistit přízeň a to, že vy coby El Presidente jste pro většinu lidí tím nejlepším vzorem, byť pro vás celý den makají na plantážích nebo v dolech. Aby toho nebylo málo, tak sledujete a řešíte i vnější politickou situaci a vztahy s mocnostmi ze zbytku světa, jejichž seznam se proměňuje a odvíjí od toho, v jaké éře zrovna jste. Hra to určitě není pro každého a věřím, že složitost může některé odradit. I když já se počítám mezi dlouholeté fanoušky série a myslím si, že mám celý systém fungování pod palcem, občas mě Tropico 6 i tak potrápilo. Především se vám prostě někdy stane, že se najednou celá ekonomika a s ní fungování vaší banánové republiky začne hroutit. Příčiny a problémy bývá těžké identifikovat (i když herní almanach vám o všem dává hezký přehled), zároveň se častokrát dostanete do situace, kdy už nelze katastrofu ve fungování zvrátit a zbývá jediné řešení: restart.
Console Edition se povedla
Přestože jsou strategické hry většinou vyvíjené na počítače pro ovládání s myší a klávesnici, tvůrci v případě Tropico 6 Console Edition odvedli skvělou práci. Práce s DualShockem je nesmírně intuitivní, všechno přehledné, pohodlné a rychlé. Nelze mu nic vytknout a nemusíte se bát žádných krkolomností, vždycky snadno najdete to, co potřebujete. Úplnou novinkou šestého dílu se pak staly Heisty, tedy loupeže, kdy pomocí až čtyř různých budov vysíláte své jednotky pryč, aby na své misi ukradly nějaké užitečné věci či výhody pro vaši diktátorskou republiku. Další hezké oživení hratelnosti, především díky možnosti postavení významných světových monumentů – takže nově lze mít na svém karibském ostrově třeba Eiffelovku či Sochu svobody. V pozitivním duchu se nese i moje hodnocení grafické stránky, opět velký pokrok od minule a je to moc hezká podívaná, dokonce i v případě úplného přizoomování, stejně tak cutscény na začátku a konci mise jsou graficky perfektní. Kapitola sama pro sebe je soundtrack, který ladí s tropickým prostředím a díky němu jsem se snad poprvé ve hrách přistihl, že mi vůbec nevadily načítací obrazovky při pouštění hry nebo začátku nové mise.
Lamou na Wallstreet
První DLC nese název Llama of Wall Street a jak název značí, tematicky rozvíjí hlavně obchodní část hry. Takže globální business zde dostává ještě větší měřítka. Nechybí v něm trojice nových budov, z nichž musím vyzdvihnout hlavně Trade Institute, který značně mění a vylepšuje herní mechanismus obchodování na globálních trzích. Předvídá totiž jaké vás čekají budoucí trendy a vy můžete díky uchování surovin ve skladišti lépe plánovat jejich prodej a export s výrazně pozitivními dopady na prodejní cenu. Výrobní část pak rozšiřují dvě budovy – továrna na hračky (která je zajímavá svojí rozmanitostí a možností přepnutí materiálu, který je použitý na výrobu hraček) a studio vyrábějící chytrý nábytek. Oba tyto výrobní řetězce ale nejsou ničím výjimečné a v zásadě fungují na stejném principu jako všechno ostatní. Z obsahu zbývá ještě nová mapa, moc hezká a ideální na rozsáhlá budování na jednom místě se všemi zdroji pro doly i plantáže pohromadě.
Mistrem sociálních sítí
V pořadí druhý přídavek nese podtitul Spitter a točí se okolo celebrit a nového prvku sociálních sítí. Musím říct, že ten mě nadchnul ze všech nejméně. Zkrátka řešit navíc ještě komunikaci na sociální síti, kde reakcí získáte obvykle buď pozitivní body u celebrit a zhoršíte si reputaci s některou z politických frakcí (či naopak), mě osobně moc nebavilo. A nějak mi to ke stylu hry ani nesedí, i když tím patrně tvůrci chtěli zůstat cool s mladší hráčskou komunitou. Kromě tohoto prvku jde opět o jednu novou mapu (do kampaně i sandboxu) a trojici budov spojenou právě s návštěvou celebrit coby turistických VIP hostů.
Lobbing doplňuje politické možnosti
Konečně poslední vydané DLC v době psaní této recenze se jmenuje Lobbyistico, to se zaměřuje na politickou část a tu rozšiřuje o věc v reálné politice častou – lobbování. Pro cestu aktivního lobbingu slouží nová budova El Presidente Club, naopak boj s korupcí zaštituje Korupční agentura. Do Oficiální rezidence pak můžete zvát politické leadery, abyste si u nich zajistili oblibu a přízeň. Za mě ve finále možná úplně nejlepší DLC, jak věci ze Spitteru byly dle mého mimo mísu, zde se opět rozšiřují možnosti, které vychází ze základního námětu hry. Navíc příjemným bonusem jsou v tomto DLC hned tři mapy určené pro sandbox, na jedné z nich se pak odehrává nová mise do kampaně.
Obecně v případě všech tří DLC mohu konstatovat, že rozhodně stojí za nákup. Nový obsah do hry krásně sedí s výjimkou sociálních sítí a po jeho vyzkoušení si budete říkat, že bylo skoro nemožné hrát bez těchto nových a detailnějších prvků a možností. Na druhou stranu určitě mají smysl až potom co sami vyzkoušíte, že Tropico baví. DLC rozšiřují klasicky obsah pro ty, kdo už mají základ zvládnutý, ale to není nic zvláštního, nýbrž jde o princip všech DLC. Určitě bude hezké, pokud vyjde Tropico 6 nakonec v nějaké kompletní kolekci, která by vše nabídla v jednom uceleném balíčku. Potvrzena však zatím nebyla a očekáváme i ještě nějaké další přídavky. Za mě jen škoda, že žádné z těchto DLC neobsahuje trofeje. Prvek, který mám na PlayStation rád a všechny obsahové balíčky bez trofejí pro mě nejsou zdaleka tak lukrativní.
Hodnocení redakce
Koncept
El Presidente, drsný to diktátor, do jehož role se zde převtělíte a všemi dostupnými prostředky musíte dosáhnout svého cíle. V podání klasické budovatelsko-manažersko-politické strategie.
Grafika
Oproti minulému dílu jde o hodně velký pokrok, hra vypadá úžasně, detailně, navíc i při zoomování vidíte skutečný život místních obyvatel se vším všudy.
Příběh
Jednoduchý příběh pojí dohromady všechny mise kampaně, ale po většinu času si vystačíte s tím, že musíte zajišťovat prosperitu diktatury a čelit všem možným hrozbám.
Hratelnost
Klasická budovatelská strategie, kam proniká i nutnost manažerského rozhodování hlavně v oblasti politických otázek. Tentokrát jsou relativně časté i ozbrojené střety, kdy ale vojska přímo neovládáte, jen musíte zajišťovat dostatečnou sílu armády pomocí patřičných budov.
Audio
Naprosto dokonalý soundtrack, který čítá 63 skladeb a ty jsou příjemně tropické, svižné a ladné, takže navozují pozitivní náladu. O kontrastu s vaším diktátorským počínáním nemluvě.
Ovládání
Povedlo se skvěle zpracovat celý systém ovládání, které je intuitivní a v zásadě podobný minulém dílu. Tvůrci ještě celý systém zdokonalili.
Délka
Obsahu zde najdete hodně, po zhruba 30 hodinách dokončíte kampaň a můžete si užívat dál v sandboxu. Každé DLC nabízí zábavu na cca. 2-3 hodiny + veškerý nový obsah a prvky právě do sandboxu pro jeho ještě větší celistvost.
Plusy a mínusy
- Komplexní a fungující strategicko-politický systém
- Rozmanitost misí v kampani
- Velká dávka obsahu
- Dokonalý soundtrack
- Vedlejší úkoly a požadavky politických frakcí se opakují
- DLC Spitter dle mého pohledu slabší
Závěr
Tropico 6 odvedlo na konzolích skvělý kus práce, stejně tak DLC přidávají další možnosti a aspekty do už v základu propleteného, ale vyladěného a fungujícího světa. Celá série si stále zachovává svůj ověřený koncept, ale vyvíjí se kupředu a oproti minulému dílu bylo vychytáno mnoho problémů či nedokonalostí. Bezpochyby jedna z nejlepších strategií pro PS4.