Tamarin – roztomilá opička

Jak dopadla záchrana rodiny opiček před invazí ozbrojeného hmyzu?

Dnešní recenze by mohla začít lehkou naukou o znalostech fauny. Víte, co nebo kdo je to Tamarín? Jak praví Wikipedie, jedná se o malou opičku velikosti veverky, která obývá lesní a pralesní oblasti Střední a Jižní Ameriky. Název dnešního titulu se jmenuje přesně takhle, protože právě jedna taková opička se stala hlavním hrdinkou (nebo hrdinkou? Kdoví…) nového titulu od nezávislého studia Rare. To má na svém kontě vcelku dost titulů už i z hodně dávných dob, bylo totiž založeno již v roce 1985. Nový projekt Tamarin představili před třemi lety a musím říct, že jsem se do něj nyní pouštěl s relativně velkým očekáváním.

Zatímco ve většině případů jsou hry z žánru skákaček od nezávislých studií jen ve strohém a mnohdy navíc 2D kabátku, Tamarin a trailery na něj působily lákavě. Osobně mě už z videí lákal vizuální paradox a spojení kontrastů. Krásný barevný svět, ve kterém ovládáme roztomilou malou opičku. A pak je tu ošklivý hmyz, který nemá slitování a chce ovládnout celý svět. Inu, nenabízí se moc lepších řešení, než aby naše optička vzala do pacek pořádný gun a celý svět od těchto nezvaných hostů vyčistila.

Tím všechno krásné bohužel rázem končí. Hned v prvních okamžicích po spuštění Tamarinu jsem začal na vlastní kůži zjišťovat, že bohužel v reálu nevypadá všechno tak hezky jako na trailerech. Ono i žánrově se z akční 3D skákačky stala spíše jen střílečka, která však v mnoha aspektech naprosto propadla. Mnohdy jsou chyby, nedodělky a špatnosti tak do očí bijící, že vám prostě celý zážitek zkazí. S akcí se potkáte relativně brzo a ta je vůbec největším problémem. Dostanete do ruky postupně různé typy zbraní, nicméně střílení je skutečně za trest a neužíval jsem si ho. Naprosto nefunguje uzamykání protivníků a mířidla si dělají co chtějí, do velké míry kvůli hodně zlobící kameře, na kterou ještě v recenzi přijde řeč.

Kromě akce dost času strávíte také prozkoumáváním poničeného světa tamarínů, ale ani v tomto ohledu nenabízí hra kdovíjak převratnou zábavu. Zapomeňte na otevřený svět, jednotlivé lokace jsou přístupné z hlavní vesničky a i když jsou úrovně velké, trpí především slabým a odfláknutým level designem. Zároveň přestože Tamarin minimálně dle náplně a vizuálního stylu míří i na mladší hráče, absence mapy a navigace k dalšímu cíli ji dělá pro tuto skupinu obtížnou a nezábavnou. Navíc i já jsem se kvůli tomu občas lehce zamotal, všude to vypadá stejně a obyčejné prosté koridory nepřináší ten pravý prožitek, jaký byste od tohoto žánru očekávali. Na druhou stranu abych pouze nenadával, tak samotné skákání s využitím různých trampolín či objevování skrytých míst a hledání cest, jak se tam dostat, funguje obstojně jako v podobných titulech.

Samostatnou částí je kamera, taktéž jedna z velmi otravných věcí. Občasné chyby v akčních hrách z pohledu třetí osoby akceptuji, ale zde vás zlobí pohled kamery neustále. A tak prakticky v jednom kuse bojujete i pravou páčkou ovladače, kdy se přetahujete s automatickým nastavením úhlu kamery, při němž prakticky nic nevidíte. Ve finále není úplně tragické audio-vizuální zpracování. Sice to nelze říct o úplně všech místech kam s vaším tamarínem zavítáte, ale venkovní prosvětlené lokace nevypadají špatně. Horší je to třeba s kvalitou textur na zdech různých rozpadlých stavení či v jeskyních. Za zpracování nepřátel bych vysloveně nekritizoval, byť nejsou příliš detailní, ale to všechno bych tak nějak zvládnul, kdyby se Tamarin dobře a zábavně hrál. Což bohužel neplatí, a tak se z nadějné hry stalo jen velké zklamání.