Hokejová série prošla největší změnou za poslední roky – jak to dopadlo řekneme v recenzi.
Hokejovou sérii NHL má dlouhodobě na starost studio EA Vancouver a letos u mě bylo těšení přeci jen větší než minulé roky. NHL 22 je totiž ve znamení next-genu a přestože by současně s tím i hráči na PC čekali návrat hokeje na své monitory, nestalo se tak, ale na next-gen konzolích hra běží na úplně novém enginu.
Zasáhnout do samotné kostry a udělat hru v novém enginu je velký krok, a proto se i v recenzi nejdříve podíváme, jestli NHL 22 přináší opravdu tak velký vizuální posun kupředu. Ačkoli bych nerad předbíhal finální resumé, tak musím říct, že se ve mně pocity mísí. Na jednu stranu zbrusu nový engine, na druhou stranu vlastně absolutně nic nového v herní náplni. Frostbite engine v podání sportovní hry vypadá skvěle a ve srovnání s minulými ročníky na PS4 lze graficky hru označit za opravdu next-gen. Hokejové arény působí reálnějším dojmem, všude plno světel, nesrovnatelně větší množství detailů i věrohodnější mimika na obličejích hráčů. Moc hezká podívaná, ale jak už to s vizuální stránkou bývá, po nějaké době si na všechno zvyknete a berete to jako standard. Nohama na zem se vrátíte jedině pokud byste si nyní pustili nějaké starší ročníky.
Přestože NHL 22 přichází v novém technicko-grafickém kabátku, zachovává si svůj styl a postavení někde uprostřed mezi reálným simulátorem a zábavnou arkádou. Naštěstí. Tvůrcům se podařilo po technické stránce o dost lépe zpracovat i umělou inteligenci. Nejen že hráči na ledu vypadají moderně, ale dokonce dokážou zapojit i svůj (virtuální) mozek. Máte tak významně lepší prožitek a pocit z dění na obrazovce a lépe vás vtáhne do dění. Zároveň bych i přehlédnul občasné bugy či chyby, zkrátka změn bylo mnoho a k dalšími ladění budou mít tvůrci následující ročníky. Na lepším prožitku se podílí také ovladač DualSense a jeho hmatová odezva.
Se vším výše zmíněným se pojí fungování fyzicky ve hře i dovednosti hráčů, respektive jejich činnost na ledu. Při každé akci a pohybu jako by to bylo o mnoho pocitově reálnější. Pro všechny nadšence do NHL se tak jedná o velkou změnu, protože se opět musíte učit novým technikám a způsobům. Patrně již neměli vývojáři dostatek času na přípravu dalšího obsahu s tím spojeného. Minulé ročníky obvykle začínaly hned krátkým tutoriálem a úvodním tréninkem pro nováčky, zde naopak jakákoli akademie chybí. Velká škoda, protože právě díky ní by bylo možné se seznámit s hlavními prvky. Patrně i ostřílení hráči budou potřebovat nějaký čas, než si na nový typ hry i pomalejší tempo zvyknou, pro mě je posun rozhodně k lepšímu. Nebudu vám ale nic nalhávat, vychytat přihrávání mi dalo docela zabrat a doteď nejsou moje passy spoluhráčům optimální.
Nadšení z vizuální i technické stránky jsem musel rázem trochu krotit při bližším prozkoumání hlavní nabídky. Tady zůstal kamen na kameni. Byli jsme zvyklí a rozmlsaní, že se každý rok i do módů trošku šáhne, tu a tam inovuje. Ale třeba Be a Pro coby stěžejní prvek zůstal prostě jen zachovaný se vším všudy. Jestli vám ale loni všechno včetně sezóny a režimu týmu vyhovovalo, najdete to ve stejném stavu i v NHL 22. Největší a prakticky jedinou novinkou v hratelnosti se stal zmíněný prvek X-Factor, promovaný napříč hrou snad až příliš. Myšlenka asi dobrá – ty největší hvězdy celé soutěže vynikají speciálními schopnostmi. To jim zajišťuje konkrétní výhodu, ale za mě je celý systém dělaný až moc ve stylu „musí to být hodně cool“, přičemž to, aby byla hvězda lepší než ostatní by mělo prostě ze hry přirozeně vyplynout.
NHL 22 rozhodně není špatnou hrou, naopak, děkujeme EA za tento revoluční krok. Na PlayStation 5 a kvalitní televizi hra vypadá úžasně, hraje se také dobře a dodá vám ještě hokejovější prožitek. Letošní ročník by tak neměl nikdo minout, byť už nyní věřím, že vývojáři aktivně pracují na novém ročníku. Absence novinek v herní náplni může u těch nejvěrnějších fanoušků způsobit, že je NHL 22 snad až zbytečně brzy omrzí a chybí co zkoumat. Důležité jsou kvalitní základy, které letošní díl staví a věřím, že s dalšími ročníky bude tento hokejový next-gen zážitek ještě lepší a lepší.
Hodnocení redakce
Plusy a mínusy
- Nový engine přináší lepší vizuální prožitek
- Pomalejší styl hry, na který si musíte zvykat
- Přepracovaná fyzika a umělá inteligence
- Využití DualSense ovladače
- Otravné a všudypřítomné X-Faktory
- Herně až tolik změn nepřináší
- Chybí možnosti a módy pro trénink a zlepšování se
Závěr
Vývojáři si vzali pro letošek velký úkol, který se jim podařilo zpracovat, byť ne k úplné dokonalosti. Graficky bezpochyby velký posun kupředu, nabídkou módů a obsahu však jeden z chudších ročníků. Nápad na X-Faktor dovednosti zní na papíře dobře, v reálu jen obyčejný prvek snažící se hru udělat cool.