NBA 2K21 – před branami next-genu

Poslední ročník basketbalu před next-gen verzí přichází s jednu malou, ale o to zásadnější změnou.

Basketbal není v tuzemsku zdaleka tak rozšířeným a oblíbeným sportem jako třeba fotbal nebo hokej. Zároveň jde ale o sport, kterému vévodí vydavatel 2K Games se svojí sérií a EA Sports jsou pozadu. V minulých letech celý souboj EA dokonce dopředu vzdalo, nové ročníky nevydávalo a prý se soustředilo na přípravy od základu překopaného enginu pro next-gen konzole. Díky tomu má 2K celý trh pouze pro sebe, v Americe je popularita basketbalu obrovská a věřím, že i u nás si získal v herním podání určité nové fanoušky díky nabídce NBA 2K20 zdarma v rámci PS Plus.

4

Čeká vás trénink

Od vizuálního zpracování nešlo s novým dílem NBA očekávat velké technické změny či vylepšení. To opravdu nabídne až PS5 verze, o které se mluví právě již s tímto novým ročníkem (viz. náš tip níže). Tvůrci museli přemýšlet nad tím, jak přesto co nejvíc obměnit hratelnost, aby měli fanoušci motivaci k nákupu nového ročníku. Inu, rozhodli se k hodně radikálnímu kroku, který hned po vydání hry mezi těmi největšími fanoušky vzbudil plnu emocí a kontroverzní (ne)přijetí. A ani mě příliš nesednul. Kompletně přepracovaný a úplně jinak fungující je totiž především systém střelby. Zapomeňte na to, co jste uměli. Celý systém funguje odlišně a využívá pravé páčky ovladače, plus potřebu ideálního načasování pro úspěšnou střelu. A propojení toho, jak zkušení a úspěšní jste vy, versus nakolik máte vypracovaného hráče, se mi nezdá optimálně vybalancované a správné. V neposlední řadě je vše o trénování, k čemuž je zde připravena celá výuková akademie. Prvek důležitý hlavně pro nováčky, které lze očekávat i s příchodem PlayStation 5.

Všechno My

Ani po obsahové stránce nejsou změny nijak radikální a hra nabízí několik módů majících My ve svém názvu. Takže si klasicky můžete pustit týmovou kariéru (MyCareer), ale jádro hratelnosti má spočívat v režimu MyPlayer, nejvíce komplexní dojem získáte zase v myGM, kde jste rovnou generálním manažerem celého týmu. Osobně přesto jako hlavní beru MyPlayer, v němž si vytvoříte vlastního basketbalistu a s ním zažíváte příběh. Nutno říci, že celé story je jako z učebnice jak vytvořit scény s jedním klišé za druhým. Opět se tak potvrzuje to, co platí skoro ve všech sportovních hrách či závodních simulátorech – když nabídnou kariéru, tak se ji raději ani nesnažit zaobalit nějakým „hlubším“ příběhem. V případě NBA 2K21 navíc platí, že hlavně úvodní část je hodně plytká. Klasicky se vydáte nejprve do školního týmu, trenér vás začíná nasazovat do hry a do tohoto módu jsem se pustil prakticky hned po prvním spuštění hry. To jsem se na vlastní kůži poprvé setkal s přepracovaným systémem střelby a nebudu vám nic nalhávat, při prvním zápasu jsem netrefil koš snad ani jednou. Připadal jsem si, jako kdybych měl virtuální míč poprvé v ruce. Tragický výkon, za který bych si zasloužil několik dalších zápasů maximálně leštit střídačku, ale přišla pevná příběhová cut scéna, ve které jsem byl vychvalovaný do nebes.

Virtuální měna zůstala

Asi spíše k nelibosti všech fanoušků zůstal kámen na kameni i co se týká virtuální měny, kterou jste odměňováni za úspěchy, ale také ji využíváte napříč všemi herními režimy k nákupu. Ať už budujete vlastního hráče, nebo celý tým, stále bojujete s tím, že byste v ideálním případě potřebovali mnohonásobně více těchto bodů, než kolik jich svítí na vašem účtu. O tom, abyste se soustředili na vydělávání nových virtuálních peněz je prakticky celá hra, která to mnohdy žene až do takových extrémů, abyste podlehli. Podlehli pokušení nakoupit si ji za reálné peníze. Takže mikrotransakce rozhodně ani z NBA 2K21 nevymizely. U hry v podobné cenové relaci se mi to vůbec nelíbí, ale patrně to funguje, a proto systém z této série jen tak nezmizí.

Dílčí vylepšení pochopitelně dorazila napříč všemi aspekty, ale nejde o nic dramatického. Mnohdy si toho běžný hráč ani nevšimne – což jsme u klasického problému sportovních her vycházejících každoročně. Jednou z častokrát zmiňovaných inovací byla umělá inteligence, ale i k té mám stále určité výhrady. Především nechápu důvody neaktivity vlastních spoluhráčů. Na tu jsem častokrát narážel hlavně v souvislosti s útokem. Při rychlém protiútoku vám spoluhráči prakticky nikdy nebudou sekundovat, byť byste to očekávali a hodilo by se vám to.

Z hledisky zábavy či zajímavosti nakonec nepřišlo NBA 2K21 s ničím převratným a musím konstatovat, že loňský ročník, který byl zdarma v rámci PS Plus, dokáže uspokojit vaše basketbalové touhy úplně stejně. Bez nervů a dlouhého trénování střelby. Graficky jsem vylepšení neočekával, ale vzhledem k prezentování PS5 verze současně s oznámením hry jsem věřil ve větší změny v celkovém konceptu a hratelnosti. Právě herní novinky by se pak přenesly jen na novou generaci konzolí v líbivějším grafickém kabátku. K NBA 2K21 se nicméně přesto po vydání na PlayStation 5 ještě vrátíme, abychom se podívali, jestli tato verze dá letošnímu ročníku větší smysl.