Cyberpunk 2077 – recenze nerecenze

Jak se hraje, v jakých ohledech exceluje a jak jsme se srovnali s aktuálním stavem hry?

CD Projekt RED během poslední dekády vyrostl z malého studia do vývojářské líhně talentů a respektované značky po celém světě. Místo chrlení mnoha her se zaměřili na kvalitu a z Witcher 3 se stala legenda. Nový projekt Cyberpunk 2077 vypadal ambiciózně, pracovali na něm dlouhé roky a očekávání hráčů byla nesmírně velká. Jak už patrně každý dobře ví, protože zpráv o stavu hry je plný internet, nakonec všechno skončilo minimálně na PlayStation do velké míry fiaskem. A hodně netradičně vám přinášíme recenzi na hru, která momentálně digitálně ani není v prodeji, protože ji Sony z důvodu množství stížností a chyb dočasně odstranilo z digitální platformy PS Store. Na úvod ještě zmíním, že hra byla recenzována na konzoli PlayStation 5, i když jde o verzi pro PS4. Na této původní generaci konzolí je však prakticky nehratelná a „zážitek“ je tam o poznání horší.

Cyberpunk 2077 – pokud by to snad ještě někdo nevěděl – je mixem mezi klasickým RPG a open world hrou ve stylu GTA. Toto spojení propracovaných RPG prvků s městskou akcí funguje na jedničku. První chvíle ve hře strávíte jako v každém pořádném RPG tvorbou postavy hlavního hrdiny nebo hrdinky, který se jmenuje z hlediska pohlaví neutrálně „V“. Kromě rozdělení prvních zkušenostních bodů do zvolených dovedností si musíte vybrat i jednu ze tří minulostí hlavní postavy. Dopředu jsme byli lákáni na velkou rozmanitost a odlišnosti podle zvoleného herního stylu potažmo právě dle původu „V“. Nakonec v praxi počítejte pouze s tím, že to, jestli jste býval nomád, dítě ulice nebo korporátní fanatik má vliv jen na úvodní intro část hry a případně občas specifické možnosti reakcí v rozhovorech. Podobně dovednosti postavy a styl, jakým chcete hrát, se prakticky nijak významně neprojeví do příběhu ani konce hry.

Z hlediska příběhu nebudu raději prozrazovat vůbec nic, užijte si ho sami, protože opravdu stojí za to. Když připočtu i „větší“ vedlejší mise, ve kterých se detailněji seznamujete s několika lidmi, přináší Cyberpunk 2077 do herního průmyslu opravdu nevídaný zážitek. Skvěle si ho každý může užít i díky kompletním českým titulkům. Překlad musel být hodně velké sousto vzhledem ke komplexnosti hry a neuvěřitelnému množství textů, ale i specifickým slangovým výrazům. I v českých titulcích občas narazíte na větší či menší chybičky, ale nejde o nich zásadního, plus by měly být i texty v některém z budoucích updatů upravené. K příběhové stránce snad jen doplním, že angažování herce Keanu Reevese coby stěžejní postavy Johnnyho Silverhanda byl dokonalý tah. Skvěle mu to v jeho roli sedí a možná i to pomáhá celkovému dojmu a staví Cyberpunk z hlediska poutavého příběhu i atmosféry na úroveň filmového průmyslu.

Protože jsme si s recenzí Cyberpunk 2077 raději počkali na prvních pár updatů a opravdu detailní prozkoumání města i všech jeho příběhů a zákoutí, dost možná jste už zhodnocení hry četli na nějakém jiném portálu. V tomto ohledu jen pozor – většina médií hru recenzovala na PC, nikoli na PlayStation a rozdíly jsou tentokrát opravdu velké. Místo strohého popisování všech možností a náplně hry se více zaměřím na osobní dojmy a rozvedu konkrétní prvky, které jsou netradiční, zajímavé a postaraly se o vznik tak zajímavé a komplexní hry. Hry, jež jsem si opravdu užil, chytla mě a bavila, navíc jsem jí řadu chyb za to všechno jednoduše dokázal odpustit. V první řadě je to již zmíněná komplexnost. Tvůrci jako by mysleli úplně na všechno a možnosti jsou neuvěřitelné. Milovníkům stealth postupu pomůže hacking zařízení na dálku, vyznavači drsných soubojů se můžou vydat cestou bojů na blízko, tradiční akci si zase užijete se střelnými zbraněmi. Dokonce i ty se dělí podle svého typu a dle toho musíte rozdělovat zkušenostní body i perky. Zkrátka Cyberpunk 2077 si uděláte takový, jaký ho chcete mít a co vás nejvíce baví. Zatím v žádné jiné hře to nefungovalo tak dobře a do detailů se vším všudy – třeba i z hlediska dopadu na řešení konkrétního úkolu.

Cyberpunk 2077 přináší i řadu dalšího obsahu a činností, například crafting. Během svého působení lootujete nějaké věci v jednom kuse, až jsem si říkal, že je to možná příliš. Sbíráním užitečných věcí i zbytečného šrotu, který proměníte na místní měnu Eurodolary, strávíte hodně času. Samotná výroba předmětů a místní strojírenství jsou však oblasti, které mě úplně nechytly a zdá se mi, že využití mají minimální. Trošku podobný dojem jsem měl při představení tzv. Psychovize. Ta slouží pro rekapitulaci a detailní prozkoumání (vizuální, zvukové a tepelné) nahraných událostí v rámci detektivní činnosti. Budiž, ve finále se tento systém do hry a příběhu promítnul jen několikrát, ale při jeho prvním představení jsem si říkal, jestli už to není až moc překombinované. Zkrátka vývojáři se opravdu chtěli ukázat a v rámci komplexnosti zde mít všechno, co vás napadne. Těžko jim to vyčítat, jen v zápalu všech těch možností asi nejde každý prvek docenit, a hlavně ho častokrát ani nevyužijete. Podobně jsem to měl se svým kyber-oblekem, který jsem skoro neřešil. Na obtížnost nebo můj zážitek a dojem ze hry to nemělo nijak negativní vliv.

Otevřený svět města Night City a jeho nejbližšího okolí nabízí dlouhé desítky hodin zábavy. Samotný hlavní příběh a občasné odskočení si k vedlejším dějovým liniím mi trvalo cca 40 hodin. Ale i potom jsou po městě rozeseté stovky dalších činností. Pravda ty už nejsou tak úplně rozmanité z hlediska náplně, ale tvůrci odvedli dokonalou práci v detailnosti města co se týká jeho designu, množství rozmanitých uliček, vnitrobloků, zákoutí, ale i budov umožňujících vstup do interiéru. Night City tedy hodnotím jako nesmírně podařené a na herní poměry neuvěřitelně komplexní a působivé. Prakticky od začátku máte přístupné body pro rychlé cestování, ale pořád vás to láká k dalšímu úkolu jít spíše po svých, prozkoumávat, plnit vedlejší úkoly, vylepšovat si postavu… zkrátka dokonalá práce z hlediska toho, co lze očekávat od každého kvalitního RPG.

Bohužel už dostáváme k problémům. A skvělou práci vývojářů do velké míry zabíjí a kazí technické problémy. Jistě, přestože jsme na PS5, tak jsme prozatím hráli a testovali „jen“ PS4 verzi, ale i tak hra narovinu vypadá graficky strašně. Hlavně ve srovnání s prezentovanými materiály v uplynulých měsících. Kvalita textur nevábná, město jako by vymřelo – na ulicích minimum lidí i aut a po dálnici jsem se kolikrát proháněl úplně sám. Velká škoda. Nicméně pořád si troufám tvrdit, že toto jsou do velké míry chyby a problémy vycházející z nezvládnuté finální fáze vývoje, dost možná je to všechno i důsledkem globální pandemie. Omezení a nutnost práce z domova zasáhla vývoj v ten nejhorší finální okamžik. Cyberpunk 2077 a jeho recenzování vůbec není snadné, protože se ve mně všechno tluče. Skvěle jsem se bavil, dokonalá atmosféra, chytlavý, promyšlený a komplexní příběh, propracované RPG prvky a tak dále a tak dále… ovšem je to situace, jako kdybych recenzoval jen nějaký preview build.

Ještě před závěrem recenze musím zmínit a detailněji rozebrat několik dalších negativ, které na hře osobně spatřuji. Těžko říct, jestli umělou inteligenci zařadit jen mezi bugy, protože to vidím jako globálnější problém. Skutečně to není žádná sláva, doufejme, že i na této oblasti tvůrci v chystaných updatech zapracují. Na mysli mám jak samotné nepřítele, tak vozidla v běžném provozu. Když se dostáváme na silnice, tak moje další výtka směřuje právě k autům. Pro oživení jsem si před dokončením recenze alespoň na chvíli spustil GTA V a opravdu je to úplně jiná liga. Nejen že provoz zde nepůsobí nijak přirozeně a aut vídáte poskrovnu, ale i když usednete za jejich volant, tak to není nijak dobrý zážitek. Ve finále jsem se tak jízdním pasážím spíše vyhýbal. Zatímco GTA má vcelku jednoduchý, ale funkční, jízdní model a dokáže vám zpříjemnit cestu třeba i zajímavými rozhovory a poutavým soundtrackem v rádiu, nic podobného v Cyberpunku není. Ano, rádio sice existuje, ale hudební nabídka je dost slabá a rychle se oposlouchá, rozhovory většinou probíhají jen když sedíte na místě spolujezdce. Vývojáři byli možná podobného názoru, a tak ve většině případů se ani moc nenajezdíte. K tomuto tématu na závěr doplním, že zde prakticky neexistuje ani žádný kloudný systém poškození aut. Nové kousky do své nabídky navíc získáváte trošku netradičně tím, že dostáváte vedlejší úkoly k jejich koupi, ale všechno se mi zdá až příliš krkolomné, zbytečné a ve finále pak ani neutrácíte za nic peníze, protože jen šetříte na auta, speciálně jestli míříte na získání trofeje coby odměny za vlastnictví všech vozů. Konečně poslední větší výtka směřuje k policii, která v Night City dohlíží na pořádek. Opět ale nečekejte nic známého z jiných open-world městských akcí. Přestože mě během 60 hodin hraní párkrát vyskočila hvězdička značící moji hledanost, v praxi jsem se nedostal do jediného střetu s nimi či snad honičky v ulicích potemnělého města. Vždy stačilo odběhnout kousek dál a bylo hotovo. Po všech směrech tedy pro vyznavače a fanoušky automobilů rozhodně Cyberpunk 2077 je zklamáním a tato oblast chtěla ještě minimálně rok usilovné práce v kancelářích CD Projekt RED.

Těžko říct a spekulovat, proč to nakonec v souvislosti s konzolovou verzí Cyberpunk 2077 dopadlo takovým fiaskem a ostudou. I s vydáním recenze jsme chtěli posečkat, nicméně usoudili jsme, že byste na ni museli čekat asi ještě dlouho. Navíc se hra stále běžně prodává v krabicové variantě. V době vydání článku je aktuální verze 1.05 a bohužel musím stále konstatovat, že ani tento patch nedokázal odstranit veškeré bugy a zamezit padání hry, ačkoli už není tak časté. Z toho důvodu prozatím s hodnotící tabulkou počkáme, nebudeme vynášet žádný číselný ortel. Toto hodnocení by bylo do velké míry zavádějící, protože Cyberpunk 2077 je prostě skvělou hrou. Úžasný a chytlavý příběh, neuvěřitelná rozsáhlost, množství činností i propracované RPG prvky.

Takže svých prozatím cca. 60 hodin strávených v Night City hodnotím rozpačitě. Cyberpunk 2077 je symbolický pro rok 2020, na který asi celý svět nezapomene. Hra si mě získala a chytla, na druhou stranu mě úplně stejně i rozčilovala a v některých ohledech zklamala. Do velké míry jde pro mě o největší zklamání roku, ale věřím a doufám, že by mohlo jít o nejlepší hru roku 2021. Našlápnuto má dobře a očekávám, že všechno postupně tvůrci vyladí. Právě proto je mé doporučení jasné – vydržte a počkejte si, stejně jako my si počkáme na další hraní a vynesení finálního ortelu.