Train Sim World 2 – železniční simulátor podruhé

První díl s přízviskem 2020 přinesl žánr železničních simulátorů na PlayStation, jak dopadlo druhé pokračování?

Už v recenzi na Train Sim World 2020 jsme zmiňovali a zdůrazňovali, že pokud někoho obecně nelákají vlaky a nemá k nim žádný vztah, těžko ho dokáže tento simulátor zaujmout. Což je pochopitelné. Letošní léto žánru simulátorů přeje a celý svět v této době žasne nad Flight Simulatorem. U něj máme bohužel na PlayStation 4 smůlu, ale ruku na srdce, konzole by ho stejně hardwarovou náročností neutáhla, a tak se i já musím přiznat, že jsem na něj přesedlal k PC. Z globálního pohledu je létání přeci jen víc sexy než ušmudlaná železnice, a proto Train Sim World 2 malinko zapadlo. Ale mně i železo voní, a tak se pojďme podívat, jaké změny přineslo TSW2, co se mi na něm líbí a v čem stále lehce pokulhává.

16

Jedeme pod zem

Pro mě byla asi největší novinka druhého dílu hned jasná, byť se týkala vlastně jen obsahové stránky. Train Sim World 2 nás totiž zavádí i do podzemí, konkrétně proslulého historického metra v Londýně. Ale vezmeme to postupně od prvního spuštění, po němž následuje názorný tutoriál, respektive jejich série. Hra obsahuje ve svém základu tři tratě, pro mě trošku nepochopitelně jsou vám při spuštění každé z nich vysvětlované úplné základy, načež už konečně usednete do kabiny a jsou vám objasněny principy fungování dané lokomotivy. I když metro vypadalo jako zajímavé osvěžení, hned jsem zjistil, že změny jsou razantnější a větší v samotném jádru hry. Modernizací k lepšímu prošlo celé HUD a také namapování kláves ovladače DualShock, které se povedlo na jedničku. Zatímco první konzolový díl byl místy krapet krkolomný (hlavně kvůli kontextovým menu), zde tvůrci všechno zjednodušili a hle - ono to úplně stačí a je výrazně pohodlnější. Na složitější věci vám pak poslouží přímo konkrétní tlačítka nebo páčky v interiéru lokomotivy.

Musím smeknout před mírou detailnosti zpracování celé kabiny, v tomto ohledu se vlaky nemají za co stydět i ve srovnání s letadly ve zmíněném Flight Simulatoru. Nejen že interiér každého stroje vypadá hezky, ale navíc i prakticky všechno funguje a je interaktivní. V tomto směru mám snad jedinou výtku – škoda, že tutoriály se zaměřují na vysvětlení pouhých základů, ale k čemu fungují pokročilejší prvky, to se nikde nedozvíte. Něco jsem coby fanoušek přirozeně znal – třeba Sander (tzv. Písečník), důležitý prvek při rozjíždění či brždění hlavně v horších povětrnostních podmínkách, kdy vám mohou prokluzovat kola. A vězte, že se vám bude nejednou pískování hodit, ale ve hře jsem o něm v rámci výuky neslyšel nic. O pokročilejších prvcích ovládání vám toho moc neřeknu, protože ty jsou i pro mě stále velkou neznámou, což je škoda, když už si s jejich zapracováním dali vývojáři tu práci.

Kromě Londýna i Německo a USA Jak jsem už zmínil, jednou z tratí je londýnské metro, za které musím pochválit. Jde o příjemnou změnu a svěží nápad, ideální využití fungujícího železničního simulátoru i na trošku jinou oblast. Navíc zpracované je opravdu komplexně a realisticky, připravte se zde na největší „adrenalin“ z dostupné trojice tratí. TSW 2 z herního pohledu stojí na několika faktorech – v metru na vás čeká nejvíce nástrah a časové limity jsou skutečně na hraně, takže vám hra nepromine jedinou závažnější chybu. I když je jízda na čas dle jízdního řádu důležitá, prioritou pro vás vždy musí být hlavně dodržování pravidel – rychlostních limitů, správné a přesné zastavení na stanicích a v neposlední řadě sledování návěstidel. V tomto ohledu je hra nekompromisní a projetí návěstidla na Stůj znamená okamžitý konec.

Druhá nová trať nás zavádí do Německa mezi města Köln a Aachen, kde usedáte jednak do moderního rychlovlaku ICE 3M, v němž si užijete rychlost až 250km/h, ale také do lokálního regionálního vlaku. Německo bylo do velké míry zastoupeno i v DLC balíčcích k prvnímu dílu a z hlediska čistě vlakové simulace bude českým mašinfírům asi nejbližší, protože styl tratí a také vzhled i fungování návěstidel je prakticky totožné s českými. Poslední trať Sand Patch Grade už byla i v prvním Train Sim World, zde došlo k jejímu oprášení a pořád představuje ukázku nákladní dopravy – v některých misích spíše šíbujete s vagóny v rámci nádraží, jindy táhnete super dlouhé a těžké nákladní soupravy. Nabídka je to vzhledem k příjemné ceně 779 Kč na PS Store slušná, byť jde hlavně o ukázku možností a technologický základ, následně se počítá s dokupováním nových tratí. V tomto ohledu jen naprosto nechápu právě jejich cenovku. Současně s vydáním jsou pro TSW2 k dispozici tři další tratě a každá vás vyjde na 819 Kč – tedy dokoupit jedna trať vychází dráž než celou hru.

Některé neduhy zůstaly

Jak už napovídá slovo World v názvu hry, nejste uvězněni pouze v kabině, naopak máte takřka úplnou volnost, což není žádnou změnou od prvního dílu. Někdy je důležité vystoupit a jít po svých z důvodu úkolu: například přehození výhybky, nebo třeba doběhnout do kabiny na opačné straně soupravy. Stále zde máte také vedlejší úkoly v podobě sbírání různých collectible předmětů kolo tratí, pro mě naprosto nepochopitelný a nezajímavý prvek, který bych vypustil. Naštěstí to nemusíte řešit, pokud nebudete chtít platinovou trofej. Bohužel stále se nepodařilo vychytat všechny mouchy, tu a tam narážíte na chybičky a zvláštnosti. Třeba když na konečné stanici a po zatažení soupravy na odstavnou kolej stále uvnitř sedí cestující. Naštěstí k lepšímu bylo již přepracováno hlavní menu, které nepůsobí tak zmatečně. Tvůrci zapracovali také nový editor vlastních scénářů, v němž si můžete sestavit trasy a podmínky dle vlastních představ. Bohužel problémy s přehledností a nejasností se přesunuly sem a také do nového editoru vlastních barev či potisků vlaků. Příjemné zpestření, po němž volali všichni fanoušci, ale nepohodlné ovládání společně s absencí možnosti své výtvory sdílet z něj dělá nástroj, který asi nebude úplně využívaný.

Kosmetické změny

Po vizuální stránce Train Sim World 2 na PS4 Pro vypadá o hodně lépe než předchůdce, který trpěl navíc i častými problémy s poklesem frame ratu. Grafika tentokrát využívá opravdu maxima současné generace a hra vypadá hezky, ve vysokých rychlostech je vše maskované blur efektem rozmazání, ale to ničemu nevadí a naopak umocňuje dojem a zážitek. Stále si musím postěžovat na problém přetrvávající z prvního dílu – a to jsou světla. Ať už v tunelech nebo při jízdě v noci vidíte prostě jenom tmu a černo. Přitom rozhodně výkonná dálková světla všech dnešních vlaků dokážou v reálu svítit takřka na kilometry daleko. V londýnském metru ještě budiž, ale na dvou zbývajících tratích je pro mě stále hraní za tmy nebo v tunelech naprosto nezajímavé.

• Realistická simulace