Star Wars: Squadrons

EA nám přineslo hru, ve které se podíváme přímo do kokpitu obávaných vesmírných bojových lodí a budeme si moci užít pořádné souboje. Bude to ale stačit na kvalitní titul?

Star Wars Squadrons jsou už od začátku trochu kontroverzní hra. Od chvíle, kdy se zjistilo, že EA pracuje na nové Star Wars hře, se davy fanoušků těšily na nějaký plnohodnotný RPG nebo akční titul zvláště poté, co nedávné Star Wars Jedi: Fallen Order sklízel poměrně nadšené reakce. Když se ale ukázalo, že se bude jednat o ryze „létací“ titul, řada hráčů se cítila zklamána tím, že hra bude zahrnovat jen tuto, poměrně okrajově požadovanou, činnost. A ona skutečně více neobsahuje. Je to tedy dobře nebo špatně?

EA, respektive jedno z jejích herních studií Motive, nám přinesli hru odehrávající se po filmu Návrat Jediho a na rovinu si můžeme říct, že příběh singleplayeru je hodně velkou slabinou hry. Jeho hlavními hrdiny jsou dvě postavy, každá z opačné strany barikády, za které se vydáte do různých situacích ve vzájemných soubojích. Obě postavy si můžete personalizovat podle své volby, ale pro hru samotnou to nemá žádný vliv. Příběh se točí kolem plánu Nové Republiky vytvořit novou tajnou loď Project Starhawk, která by měla zničit zbytky Impéria. Impérium jim v tom potřebuje zabránit, plus má zase nějaké svoje plány. Tady nějaké zásadní poselství nehledejme.

10

Příběh hry je vyprávěn přes video sekvence, které se odehrávají zpravidla v centrálním hubu, tedy obřím hangáru, kde parkuje vaše loď, kde se řeší vylepšování a plánuje další taktika. Příběh je vyprávěn opravdu nudně a nezajímavě, a to platí i o postavách. Po několika animacích tedy budete nejspíše ty další přeskakovat. Tady navíc narazíme na jedno opravdu podivné designové rozhodnutí. Jakmile se dostanete do hangáru, postavy vám něco říkají a vy se můžete pouze rozhlížet a nemůžete se hýbat. Tak nějak doufáte, že je to tím, že běží rozhovor, ale ono ne. Vy se prostě nemůžete volně pohybovat, protože zde se pohybuje ukázáním na konkrétní lokaci a odkliknutím jako v nějaké adventuře. Na moderní AAA titul to vypadá dost podivně a jediný důvod, který mě napadá je, že to autoři udělali jako přípravu na využití VR. Ale kolik lidí ji využije …

V hangáru tedy není prakticky co dělat, a tak se konečně dostaneme do kokpitů lodí. Ty jsou vymodelovány velmi hezky a budete si připadat opravdu filmově. Ostatně zde také strávíte většinu hry. Ovládání je poměrně jednoduché a jedna páčka mění směr a výšku, zatímco druhá umožňuje uhýbat a manipulovat s plynem. Najdeme tu také šikovný systém na přepínání energie mezi štíty, motory a zbraněmi, který trochu připomíná Elite Dangerous. Pomocí D-padu můžete nastavit, že dáte plnou energii do motorů a tím si trochu nabijete „turbo“ a zrychlíte, pokud je třeba zmizet, přepnutím do štítů zvýšíte svou výdrž a energie do zbraní je jasná, zajistí větší zničení a rychlejší dobíjení. Mimo to tu najdeme opravu pláště vaší lodi, který se pravidelně dobíjí, něco jako světlice proti zaměřeným raketám a pár dalších tlačítek.

Základní obtížnost hry bohatě zvládnete se základní schopností změny nastavení lodi, nemluvě o tom, že vám hra neustále radí, co je potřeba udělat. Poměrně často také můžete loď automaticky opravovat a nemusíte se tak otevřeným střetům extra vyhýbat. Diametrálně odlišná je obtížnost v mutliplayeru, na který se podíváme později. Souboje jsou uspokojující a skutečně je z nich zážitek jaký známe z filmů. Můžeme se tak posadit za kniply ikonických vesmírných stíhaček, bombardérů a jiných typů a zalétat si ve známém prostředí na pozadí epických scenérií. Kampaň hry vám vydrží zhruba na osm hodin a je to tak akorát, než vás to přestane bavit. Ono sice vše vypadá skvěle, ale úkoly v jednotlivých misích se omezují na sestřelování cílů, eskortování cílů a dolétnutí na označené místo. Je sice pravda, že vymyslet něco dalšího se v tomto žánru asi nepovede jen tak, ale občas to prostě je poměrně repetitivní.

Pokud vás přestane bavit singleplayer, můžete přejít do multiplayeru, pro který je hra přímo dělaná. Zde se můžete utkat v soubojích letek o pěti lodích ve dvou různých modech. Základním je deathmatch a druhým nabízeným je Fleet Battles. Tam jsou úkoly trochu širší, protože ničíte i jiné cíle a nepřátelské velitelské lodě. To je bohužel všechno, na výběr toho více není. Bitvy se odehrávají na pouhých šesti mapách, které se taky poměrně brzy okoukají, nicméně síla multiplayeru je právě v soubojích. Tady se teprve ukáže, jak dobře umíte loď ovládat, protože přepínání energie mezi moduly, používání různých vylepšení a funkcí, je to zásadní, co vás dělí od prohry. Je trochu škoda, že možnosti multiplayeru nejsou širší a hra toho nenabízí více. Navíc podle sdělení autorů nemůžeme čekat žádná DLC ani rozšíření, protože podle nich je hra takto kompletní.

Po technické stránce hra vypadá moc hezky a výhledy z kokpitu na planety, nebo na obří křižníky Impéria, jsou opravdu epické, stejně jako souboje, při kterých se vše rychle míhá, všude létají střely a objevují se výbuchy. Hra je navíc připravena na kompletní hraní za použití VR head setu. Dokonce díky jeho použití získáte lepší výhled z kokpitu lodi, protože můžete hlavou otáček do stran a získat tak zajímavou taktickou výhodu.

Star Wars: Squadrons rozhodně nejsou špatná hra. Nabízí velmi pěkně zpracované vesmírné souboje, ikonické stroje a epické pohledy na planety. Pokud je to váš šálek kávy a máte rádi multiplayer, určitě nebudete zklamáni. Pokud si ale chcete zahrát „nějakou Star Wars hru“, nebude tahle asi ta pravá volba.

• využití licence
• technické zpracování
• silný multiplayer