Riders Republic - sportovní divočina od Ubisoftu

Novinka od Ubisoftu nám dovolí jezdit na kole, netradičně ale i na jetpacku. Jak si vedla v naší recenzi?

Ne každé herní studio má tu odvahu přijít s novou sportovní značkou, takže když Ubisoft zhruba před rokem oznámil Riders Republic, velmi mile mě tato francouzská společnost potěšila. Určitě si vzpomínáte na velmi nadprůměrnou hru Steep, takže jsem byl ihned zvědavý, jestli se opět dočkáme podobně solidního herního zážitku.

U sportovní hry hraje příběh už tradičně druhé housle a ani u Riders Republic tomu není jinak. Příběhový nástin je ve hře vytvořen pomocí Ridge TV, ve které se sem tam objeví nějaká ta namluvená postava, jež nám předá nějaké nové informace. Je to ale vyloženě okrajová věc a když ji přeskočíte nebo vůbec neuslyšíte, o nic nepřijdete a můžete se v klidu posunout dál.

Už na začátku jsem zmínil hru Steep, se kterou bych nejnovější počin Ubisoftu rád lehce porovnal. Ve Steepu si zajezdíte pouze na sněhu, Riders Republic toho ale nabízí podstatně víc. Hned na začátku vás hra obdaruje horským kolem, kterému sekundují wingsuity, snowboardy, lyže a také jakási variace na jetpack. Na výběr je tedy z pořádné porce adrenalinových sportů a já věřím, že si každý z vás najde přesně to, co máte rádi.

Asi si teď říkáte, jak Ubisoft dokázal vměstnat tolik sportů do jedné mapy a jak to vlastně funguje. Ono je to docela jednoduché, mapa je vyloženě obrovská a je velmi vhodně rozdělena na několik částí, kde se jednotlivé sporty nachází. Zazávodíte si tedy například v kaňonu, na horách nebo v lese. Samozřejmě se ale může stát, že si v horách zajezdíte i na kole, a ne jenom na lyžích nebo snowboardu, což je upřímně řečeno příjemná změna, protože se kolo na sněhu přirozeně chová trochu jinak a vy musíte přizpůsobit svoje jízdní návyky.

S každým úspěšně odjetým závodem se přiblížíte k novým eventům, čímž pomalu, ale jistě děláte progres ve své kariéře. Ten děláte taktéž tak, že plníte vedlejší úkoly v závodech, jenž jsou ale mnohdy velmi obtížné, protože vyžadují použití vybraného kola, splnění náročného triku nebo třeba výhru na nejvyšší obtížnost, která je setsakra náročná, a to i pro zkušené jezdce. Po odjetí závodu dostáváte zkušenostní body, kterých získáte víc, když závodíte na vyšší obtížnost, za obdržení více hvězdiček v závodu nebo za jízdu bez asistence dopadů. Tu pak rovnou doporučuji vypnout, protože automat kolikrát udělá více škody než užitku a naučit se samostatně dopadat vám zabere pár desítek minut.

Ve hře máte celkově 6 aktivit (Bike Racing, Bike Freestyle, Ski Racing, Ski Freestyle, Wingsuit a Rocket Wingsuit), přičemž si můžete vybrat z celkově čtyř obtížností. Pokud jste sváteční jezdci jako já, určitě vám doporučím tu nejlehčí obtížnost. Jestli ale máte rádi výzvy, vyzkoušejte elitní nebo vyšší, ve kterých jsem byl upřímně řečeno vyloženě ztracený. Každá vaše chyba je tvrdě potrestána a dojet své protivníky se vám už pak velmi pravděpodobně nepovede.

Hratelnostně se bavíme o jasné arkádě a kvalitou se dostáváme na úroveň Steepu. Musím Ubisoft pochválit za to, že si dal opravdu velkou práci, aby se každý sport hrál dobře i úplným začátečníkům. Mám ale jednu obrovskou výtku – pokud při závodu nešťastně, i kdyby jen lehce, narazíte do stromu nebo kamene, prostě se velmi často rozsekáte, což je ale u podobných her bohužel běžné. Je škoda, že si na tohle nedali vývojáři pozor, protože kdyby tohle vychytali, hratelnostně by se jednalo v tomto žánru o to vůbec nejlepší, co jsem v posledních letech hrál. Dobrou zprávou ale je, že s tím Ubisoft tak trochu počítal a přidal do hry, po vzoru herní série Forza, možnost přetočit čas dozadu a tím se kameni napodruhé vyhnout.

Na první pohled asi každého zaujme kariéra, já bych ale vaše oči rád upřel na tzv. Mass Races, kde si na konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X můžete zazávodit až ve 64 hráčích v několika střídajících se závodech. Musím pak říct, že tohle mě na hře bavilo asi nejvíc. Pokud však vlastníte jednu ze starých konzolí, musíte počítat s kompromisy, ale i tak si myslím, že si tento typ závodu užijete. Z dalších módů pak ještě zmíním Free for All pro až 12 lidí a Tricks Battle Arenu, kde se proti sobě postaví dva týmy, šest na šest, přičemž jejich úkolem pak bude, jak už název napovídá, získat co nejvíce bodů za triky.

2

Grafiku jsem si nechal až na konec, protože touhle stránkou se Ubisoft opravdu nemůže příliš chlubit. Jednoduše řečeno jsem čekal více, a to zvláště na konzoli PlayStation 5, kde jsem hru testoval. Textury povrchu jsou neostré a detaily postav také neohromí. Na druhou stranu je ale hra výborně ozvučena. Pochválit musím zejména soundtrack, který nabízí i staré dobré pecky od The Offspring, jenž ve mně vzbudily vzpomínky na střední školu.

Obrovskou pochvalu si ale tvůrci zaslouží za využití ovladače DualSense, a hlavně za práci s SSDčkem PlayStationu, díky kterému jsou nahrávací obrazovky téměř nulové. Ve hře se totiž k závodům dostáváte pomocí rychlého cestování, jenž vás do blízkosti závodu dostane během zlomku vteřiny.