Returnal – umíráme zas a znovu

Jak dopadl frustrující výlet na vzdálenou vesmírnou planetu, která ukrývá celou řadu tajemství? Smrtí zde všechno teprve začíná a rozbíhá se svižná akční paráda s RPG prvky.

Většina velkých titulů obvykle vychází na podzim a začátky roku bývají poněkud slabší sezónou. Letos to platí snad dvojnásob, dost možná i díky více než rok trvající pandemii jsou nové hry odsouvány a zatím jsme se v roce 2021 dočkali jediného velkého a zvučného jména – Hitmana 3, načež právě dnes, poslední dubnový den, přichází do prodeje právě recenzovaný Returnal. Na první pohled nová značka od studia Housemarque vypadala slibně a lákavě, ale občas jsme z prezentovaných materiálů měli i lehce rozporuplné pocity. Abych byl přesný, tak nešlo především odhadovat, nakolik bude vše v praxi opravdu zábavné, zajímavé a chytlavé.

Returnal staví na vlastně jednoduchém, ale o to ve finále zajímavějším a neotřelém konceptu. Hlavní hrdinka této rouge-like akce z pohledu třetí osoby se stala Selene, která pilotuje svoji vesmírnou loď Helios. Dostane se do bouře a spirály, načež havaruje a spadne na tajemnou planetu. Netrvá však příliš dlouho a svoje objevování planety nepřežije, čímž hra nekončí, ale naopak začíná – objevuje tím totiž záhadnou časovou smyčku. A pokračujete to pořád dál a dál – zjišťujete nové skutečnosti a střípky událostí, přičemž své smrti nemůžete uniknout a smyčka se točí stále dokola. Planeta s názvem Atropos je skvěle navržena a povídání o dění a příběhu už raději nebudeme dále rozvíjet, jen dodám, že tato největší obava týkající se možné monotónnosti byla naprosto milná, Returnal má neuvěřitelný spád, zajímavost a chytlavost.

Přestože své smrti neuniknete, začínáte de fakto opět na začátku u ztroskotané lodi, tak všechno se tvůrcům povedlo zaobalit do ucelené a vlastně i rozmanité formy. Příběh a především samotná planeta je doslova plná tajemna. Vývojáři dokázali myšlenku časové smyčky perfektně využít i k vyprávění příběhu jako takového. Důležité je v této souvislosti i podotknout to, že hlavní hrdinka Selene během každé výpravy získává především nové zkušenosti a stává se otrlejší a silnější. Zároveň relativně dlouhou dobu od začátku hraní jsem měl pocit, jako bych byl jen v tutoriálu. Jinak řečeno společně s tím, jak se učí a objevuje nové události herní hrdinka, tím se i vy s ovladačem v ruce učíte, zlepšujete a nejvíce se poučíte z vlastních chyb. Jako v reálném životě…

Z hlediska žánrového zařazení se bavíme o klasické (arkádové) akci z pohledu třetí osoby s RPG prvky. Přestože by se někomu mohlo zdát z dosavadního povídání, že máte v rámci planety úplnou volnost, v praxi tomu tak není. Celý herní svět se s každou smrtí sice promění, ale jak v praxi zjistíte a objevíte, tak postup je vlastně relativně přímočarý. Jedním dechem musím i dodat, že planeta se po každé zažité vlastní smrti proměňuje a herní svět tudíž funguje jako neustále se obnovující labyrint. Na jednu stranu je zde pro mě osobně frustrující skutečnost, že smrtí přijedete prakticky o veškerou nasbíranou výbavu, lehce kompenzuje důležitý fakt – zůstávají vám zkušenosti a tak se hlavní hrdinka zdokonaluje co se týká zkušeností, dovedností a účinnosti v soubojích. Stejně tak pokud vás například pokoří některý z bossů, neznamená to procházení celé úrovně znovu jako v některých hardcore dark souls hrách. Zkratky a teleporty vás dostanou na požadované místo rychleji a navíc jste silnější, zkušenější a máte reálně větší šance uspět. Stále byste však neměli očekávat nějakou obyčejnou akční střílečku, protože se jedná o hru, během níž se zapotíte a občas se stává skutečnou výzvou. Velký rozdíl pramení z toho, že opakované procházení neznamená jít stále znovu a znovu ve svých předešlých stopách, ale pořád objevovat, zkoumat, sbírat a získávat nové výhody.

Sbírání a vylepšování v rámci RPG prvků zde má také důležité zastoupení. Selene vržená do tohoto nehostinného a zvráceného světa musí čelit mnoha výzvám a mně se líbilo zapojení trestů, respektive nevýhod. Na různé předměty či truhly k lootování narážíte poměrně často, tvůrci jim však dali zajímavý šmrnc. Relativní maličkost v tom, že některé věci vám určité aspekty zlepší a pomohou být silnějšími, ale pojí se s nimi naopak oslabení v jiných aspektech. Musíte tak dobře volit a rozmýšlet co skutečně sebrat či otevřít, nebo se na to raději vykašlat a pokračovat dále. Bezduše lootovat všechno co vám přijde pod ruku a neřešit věci okolo totiž může znamenat, že si další postup jen ještě víc ztížíte a v určitou chvíli už nedokážete uniknout vlastní smrti a tedy příchodu další časové smyčky.

Souboje a samotní protivníci jsou skvěle navrženi, jak co se týká schopností a dovedností nepřátel, tak jejich vizuální ztvárnění dokáže nadchnout a zaujmout. Dohromady pak všechny aspekty Returnal zajišťují komplexní sci-fi zážitek jak se patří. Vůbec poprvé v případě recenze hry pro PlayStation 5 můžu říct, že se jedná o skutečný next-gen. Nemohu se sice ubránit určitému pocitu, že je zde z hlediska vizuálního prožitku dost zakryto pod rouškou temna a tmy, nicméně Returnal i tak vypadá hodně hezky. Krásnou grafickou podívanou jsou prakticky všichni protivníci, kteří obvykle hýří výraznými barvami a vytváří na televizní obrazovce nádhernou show. Na druhou stranu next-gen zde nedělá jen velmi slušná grafika a plynulý běh hry v 60FPS při 4K rozlišení, ale také zapojení dalších prvků představených v souvislosti s PlayStation 5.

U her vycházejících exkluzivně pro konzole PlayStation už jsme zvyklí na vcelku vysoký standard, který si zkrátka Sony zvládne zavčasu v průběhu vývoje pohlídat. Ani Returnal není výjimkou a rozhodně se jedná o slušný kousek a možná slibně se rozjíždějící novou herní sérii. Na druhou stranu ve srovnání s jinými PS-exkluzivními kousky se nemohu ubránit tomu, že jsou o stupínek dokonalejší a zajímavější. Zároveň Returnal je jednou z prvních skutečně PS5 her. Jistě, měli jsme tu už na podzim třeba Godfall, to ale dopadlo jen lehce nadprůměrně. Demon’s Souls pak těžilo hlavně ze své kvalitní předlohy pro remake a letošní PS5-exkluzivní Destruction AllStarss z výčtu zajímavých PS5 titulů raději vynechám úplně.