Rainbow Six: Extraction – kooperativní řežba alienů

Aktuální spin-off série Rainbow Six není pro každého. Mohl by se právě vám líbit, nebo to není hra pro vás? Pokusíme se najít odpověď v této recenzi.

Loni v létě vyšla na první pohled zajímavá kooperativní střílečka Aliens: Fireteam Elite, která slibovala takticky pojatý boj proti mimozemským padouchům. Z podobné myšlenky a ve skoro stejném duchu se nese i aktuální pokračování série na motivy univerza Rainbow Six. Tato značka se v posledních letech jasně pojí s ryze multiplayerovým zpracováním a Siege má dost širokou fanouškovskou základnu. Ubisoft se o hru náležitě stará, neustále ji aktualizuje a motivuje hráče k tomu, aby v ní trávili čas. Už dříve Rainbow Six okusilo kromě klasického boje proti teroristům vsadit do hry i mimozemské nepřátele (v podobě režimu Outbreak) a dnes recenzovaný díl Extraction se vydává právě a jen tímto směrem.

Ve skutečnosti se Extraction řadí trošku na vedlejší kolej a coby klasický spin-off nabízí odlišný zážitek oproti hlavní sérii, byť vychází z podobných základů. Stále se bavíme o kooperativní střílečce, ale hratelnost se orientuje výhradně na PvE – bojujete tak pouze proti počítačem řízeným protivníkům, nikoli reálným hráčům. Jednoduchý příběh, který zároveň v průběhu hry není moc rozvíjen, vychází z invaze mimozemských protivníků po záhadné havárii ruské rakety v městečku Truth or Consequences. Virus z vesmíru spustil epidemii a rychle celý svět zaplavují silní alieni. Jakmile sami absolvujete tréninkový kemp ve virtuální realitě, tak už se pouštíte do misí za tým REACT, který čítá celou řadu specializovaných expertů a zabijáků z celého světa. Ti dostávají k dispozici moderní high-tech vybavení a musí porazit tuto celosvětovou hrozbu.

Rainbow Six: Extraction lze hrát i lokálně v jednom hráči, ale doporučím vám – ani to nezkoušejte. Zábava tkví právě v tom, když budete hrát s kamarády a s těmi se propojíte i co se týká hlasového chatu. Teprve v tu chvíli do hry ideálně a postupně proniknete. Hostující hráč vždy vybírá konkrétní oblast výsadku, v níž na vás čekají vždy tři části a úkoly, jež jsou stanovené náhodně na začátku hry. Každá z trojice oblastí obsahuje navíc speciální zařízení pro extrakci, kdy přichází další zajímavý taktický aspekt a nutnost rozhodnutí – budeme pokračovat dále se současným stavem života a riskneme to, že přijdeme o zkušenosti, nebo raději akci přerušíme a vrátíme se na základnu? Relativní drobnost se stává důležitým prvkem, protože pokud neuspějete, tak přijdete jak o zkušenosti, tak se s jiným operátorem musíte vydat zpět na místo činu zachránit padlého kolegu. Tolik jednoduchý a prostý popis, který doplním ještě tím, že jsme si všechny výpravy užívali, bavily nás, jen po X hodinách naplno objevíte, že na první pohled náhodně generovaný obsah se začíná opakovat skutečně až příliš často.

Mechanika není úplně složitá, ale tvůrci ji promysleli opravdu dobře. Celý systém zkušeností, odměn i hrozby jejich ztráty vás táhne kupředu, ale i pomáhá navodit realistický dojem a doslova vás nutí k opatrnosti a taktickému postupu. Samotná mechanika akce a hratelnosti pak vychází z minulého dílu Rainbow Six Siege, včetně některých prvků ve výbavě operátorů. Postavy si navíc individuálně levelujete a s tím získáváte nové vybavení i zbraně. U nich si musím lehce povzdechnout – Ubisoft si mohl dát více práce s tím, aby byla nabídka příslušenství ke zbraním rozmanitější. Nemluvě o tom, že nakonec jsme stejně skoro všichni členové týmu skončili na tom, že zbraň má tlumič a hotovo. Pro přežití totiž mnohdy naprosto stěžejní prvek, který vám pomůže ve stealth postupu. Ten sice není většinou úplně nutný, ale výrazně zvyšuje vaše šance na úspěch i bodové ohodnocení za celou misi. Někdy to však s likvidací potichu ani nejde nebo uděláte chybu, čímž se spustí drsná akce, probudí se k životu řvoucí protivníci i všudypřítomná hnízda, ve kterých se rodí další a další nepřátelé.

Na rozdíl od běžných FPS her zde není nic jako klasická kampaň, ale již zmíněné výsadky do jednotlivých lokací. Prostředí i nástrahy se lehce liší, byť po většinu času je feeling stále stejný. I kvůli tomu nejde očekávat, že by se Extraction stalo hrou, u které budete trávit večery několik měsíců či snad let. Vzhledem k povaze PvE, tedy boje proti AI nepřátelům, většinou poměrně tupých, což se schovalo za jejich mimozemský původ, jsem očekával propracovanější příběh. Ten šel naopak hodně stranou a hra vám pouze čas od času naservíruje nové video. Nemá spojitost s postupem jako takovým, ale čistě s levelem vašeho účtu. V praxi tak s kamarády můžete pouštět cokoli z již odemknuté nabídky a teoreticky chodit i ta samá místa stále dokola. Podotýkám, že výzvou jsou hlavně vyšší obtížnosti s vylevelovanými postavami a s nimi spojené speciální režimy a modifikátory, které vše dělají složitější a měly by se pravidelně měnit. Stačí to ale pro udržení hráčů na další dobu? Asi jen stěží…

Extraction celou naši herní trojici bavilo, asi jde o velké míry i o to, s kým vlastně hrajete, ale je to titul na pár týdnů, než se vám všechno odemkne a v tu chvíli znáte i veškerý obsah takřka nazpaměť. Abych byl objektivní, stále to znamená zábavu na dobu, jakou nemůže většina singleplayer her nabídnout ani náhodou. Na všechno v Extraction se i hezky kouká, engine a styl vychází z několikrát zmíněného Siege, ale především světelné efekty jsou znatelně vylepšení a atmosféra by se mnohdy dala krájet. Trošku víc si mohli tvůrci vyhrát se samotnými monstry, která nejsou zrovna dvakrát nápaditá a detailně zpracovaná a opět – skoro pořád dokola narážíte na ty samé nestvůry. Vysloveně hit se z Extraction patrně nestane, přesto dokáže partu kamarádů (najednou společně bohužel max. trojici) pobavit a až budoucí měsíce ukážou, jestli Ubisoft bude hru někam dále posouvat.

PS: Přečtěte si také náš průvodce pro začátečníky, který vás navede, jak se ve hře chovat.

• kooperace
• multiplayer
• mimozemstane
• tom-clancy