Oddworld: Soulstorm

Sympaťák Abe se znovu vydává zachránit své druhy a tentokrát to bude obtížnější než kdy dříve.

Na Oddworld: Soulstorm jsem se těšil dlouhou dobu a o to více mě potěšila jeho přítomnost v rámci dubnových PS Plus her (pouze pro PlayStation 5). Původní Oddworld z roku 1998 byla velmi zábavná plošinovka a tak novince patřila stejná očekávaní. Jak moc se naplnila nebo ne se dozvíme v následujících odstavcích.

Příběh Soulstormu opět sleduje sympatického mimozemšťana Abeho, který se souhrou okolností stává hrdinou celé své rasy a zachraňuje své kamarády mudokony ze spárů obřího koncernu, který je využívá jako otroky. Vyprávění samozřejmě sledujeme skrze animované videosekvence, které jsou povedené a jednotlivé postavy jsou opravdu sympatické, samozřejmě vyjma zlých nepřátelských Glukkonů, kteří všemu vládnou. Ostatně celá hra hodně sází na nostalgii. Abe je šikovný, umí různě lézt, přeskakovat a ovládá také psychické schopnosti, pomocí kterých umí ovládat některé mechanismy nebo dokonce převzít tělo nepřátelského vojáka a použít jeho zbraně.

Principem celé hry je klasická plošinovka, kde se skákací sekvence střídají se stealthem a každou chvíli narazíte na nějakou hádanku, zpravidla za pomocí okolního prostředí. Problém je, že všude jsou nepřátelé, různé pasti a nebezpečí. Vy se tedy musíte snažit, abyste prošli ve zdraví, a ještě k tomu zachránili co nejvíce kamarádů. Idea je samozřejmě super, všechno vypadá skvěle a jednotlivá kola jsou i zajímavě navržena. Problém je ale především v ovládání. To často nereaguje přesně tak, jak očekáváte a výsledkem je nezachycení na plošince, lezení na žebřík místo skoku nebo rovnou odpálení bomby i když tlačítko mačkáte přesně ve správnou chvíli. Již brzy po začátku hry jsem na takové situací narazil spousta krát a občas to opravdu naštvalo. Pokud k tomu připočteme zvláštně umístěné checkpointy, je tu krásný návod na frustraci.

Občas se totiž stane, že checkpointy jsou umístěny v tak nevhodné pozici, že do onoho těžkého místa zbývá ještě kus, který musíte opakovat, dokud se vám náročný úsek nepovede. Často je to třeba nudné lezení po dlouhém žebříku, přeskakování plošinkového úseku nebo zkrátka nějaká nezáživná část. Poté dorazíte k těžkému místu a znovu umřete, protože ovládání nezafunguje, jak jste očekávali. A takové případy nejsou bohužel ojedinělé, protože hra je navíc sama o sobě docela obtížná.

Časté řešení různých situací vyžaduje také použití speciálních předmětů. Ty si můžete vyrábět z nalezených surovin, které jsou rozmístěny všude po světě, ale crafting je tu prakticky jen aby se neřeklo a pokud by zcela chyběl, vůbec nic by se nestalo. Druhou věcí je samotné používání předmětů, které je třeba u házení řešeno dost nestandardně pomocí pravého kloboučku, kterým míříte. Navíc speciálně třeba lahve s vodou, kterými hasíte požáry, občas neudělají to, co očekáváte a byť se trefíte do ohně, asi jste netrefili správnou aktivní zónu a nestane se nic. Další věc, která umí slušně frustrovat.

Vaším neustálým chlebem se stane také spolupráce s ostatními Mudokony. Můžete jim rozdávat jednoduché příkazy jako počkej, sleduj mě a podobně. Občas to ale bude docela náročné, protože inteligence moc nepobrali a pokud chcete splnit mise na stoprocent, tedy i zachránit všechny kamarády, budete mít co dělat. Mudokonů je ve hře navíc opravdu velké množství, takže najít každého jednoho skutečně není sranda.

Co se týká vzhledu hry, tak vypadá moc hezky. Animované videosekvence jsou opravdu povedené, krásně uvozují příběhy a nebýt občasného nesouladu mezi animací a hlasem, nebylo by třeba žádných připomínek. Samotná hra pak vypadá také dobře, ale rozhodně to není žádná top hra, která by se zapsala do grafických kronik. Zkrátka neurazí a vypadá dobře. Společně s Abem projdete různé lokace od skal a jeskyní, přes vlaky, industriální oblasti až po továrny, kde nebozí Mudokoni dnem i nocí dřou. Prostředí je dostatečně různorodé na to, aby se neokoukalo a hra před vás servírovala neustále něco nového.

5

Oddworld: Soulstorm je na jednu stranu super hra, která vrací spoustu vzpomínek na dřívější díly, ale na druhou stranu se nedá zbavit pocitu, že to mohlo být lepší. U skákačky, kde jde prakticky o milimetry, je problém, když ovládání nereaguje dostatečně přesně a některá designová rozhodnutí zkrátka nebyla úplně povedená. Pokud máte hru zdarma v rámci PS Plus, tak není co řešit a rozhodně doporučujeme ji vyzkoušet. Jestli ale plánujete její zakoupení, možná počkejte až bude trochu v akci.