Neversong – temná puzzle pohádka

Jak se hraje klasický zástupce nezávislé scény, který nás bere do temného pohádkového prostředí?

Byl jednou jeden malý chlapeček. Jmenoval se Peet a jednoho dne se ztratila jeho nejlepší kamarádka, což ho natolik šokovalo, že upadl do kómatu. Přesně to je hlavní myšlenka a základ dnes recenzované hry, obecně známé spíše jako Once upon a Coma. Tento nezávislý projekt vytvořený Thomasem Brushem odstartoval díky kampani na Kickstarteru a nyní se dostává i na PlayStation 4. Pro mě z trochu nepochopitelného důvodu pod jiným názvem – Neversong.

10

Hrajeme zde za Peeta, jehož ztrátou vědomí všechno teprve začíná. Kamarádka totiž stále není a zároveň všichni dospělí jsou pryč a hledají ji. Takže zde zůstali pouze jeho kamarádi, se kterými se postupně seznamujeme a vydáváme se po vlastní ose zachránit kamarádku Wren. Příběh je opravdu podávaný ve formě pohádky, dialogy jsou přesně v dětském stylu komunikace a dohromady všechno funguje hezky, zajímavě a vznikl tak ryzí indie titul po všech směrech. Rozhodně se musíte připravit, že proto, abyste si celou hru užili, je nutné dobře ovládat angličtinu. Textů hra obsahuje relativně hodně a potřebujete je pochopit pro další postup. Neversong je temnou pohádkově laděnou hrou, která má svoji specifickou atmosféru a samotná hratelnost se točí okolo řešení puzzle nástrah i soubojů s příšerami.

Zatímco během prvních chvil Neversong nabízelo tradiční a řekl bych očekávanou náplň dle toho co jsem o hře dopředu věděl, postupně se i hlavní hrdina mění. Tím myslím třeba to, když získá zbraň a přidává se nový aspekt soubojů. Ty mi ovšem nějak nesedly a paradoxně se možná staly nejtěžší částí hry – nejsou totiž vůbec snadné a mnohdy vám nepřátelé až nepochopitelně dají zabrat. Osobně bych zde chtěl raději větší výzvu co se týká logických hříček, než správné a rychlé načasování útoku. Celkově z hlediska hratelnosti vychází Neversong do velké míry z Legend of Zelda. Například pro získávání nových dovedností a upgradů musíte v domově Peeta zahrát na piano správné melodie, které najdete během vaší výpravy.

Po grafické stránce nemám k Neversongu nejmenší výhrady. Už při pohledu na okolní vizuální materiály si můžete sami udělat obrázek a poznáte, jestli je to váš šálek kávy. Mně se na hře líbí opravdu umělecký dojem, všechny lokace působí uceleně a jednotně. Především oceňuji pohádkový kreslený styl společně s temným a tmavým nádechem, který skvěle ladí k příběhovému dění a navazuje atmosféru. To samé platí i o audio doprovodu, soundtrack je perfektní a také veškeré dialogy jsou nadabované, což nebývá u podobných nezávislých her zvykem.

Neversong bych označil za opravdu hardcore indie záležitost, která běžné mainstreamové hráče asi nedokáže zaujmout. V mnoha ohledech je úplně jiná a zvláštní. Co se týká její délky, tak samozřejmě záleží, jak se vám bude dařit řešit a rozkrývat místní nástrahy. Musím se přiznat, že jsem se několikrát zasekl, bohužel ani tak nešlo o problém s řešením nějakého logického úkolu, jako spíš zvláštnost či přehlédnutí nějaké malé drobnosti v prostředí. Musíte tak v první řadě pochopit, jak to autor myslel a co a jak v rámci lokací tohoto světa funguje. Z počátku vám bude dělat trochu problém zorientovat se a zjistit jaký prvek může být interaktivní či jak funguje fyzika. Na vlnách zvláštnosti se nesou i trofeje – netradičně jich hra obsahuje pouze pár, všechny z nich jsou zlaté, ale nechybí ani platinová trofej. Mimochodem v rámci jedné trofeje máte za úkol celou hru dokončit za méně než 1 hodinu, což svědčí o její délce, i když standard při prvním procházení je v řádu řekněme 3-5 hodin. A osobně po prvním dokončení nějak nemám motivaci a neláká mě pustit si Neversong znovu, i když na mě vcelku zapůsobil, přináší zase něco nového a podobný kreslený vizuální styl jí naprosto sedí. V případě podobných her je opravdu těžké stanovit číselné hodnocení, protože tento titul budou určitě mnozí milovat a jiní nenávidět. Vycházím tak z toho, že nápad i hratelnost není špatná, na druhou stranu občas vám nějaké věci budou vadit a ve finále nepřináší nic až tak převratného.

• Pohádková hra
• Indie scéna