Grid: Legends – Driven to Glory

Novinka z dílen Codemasters a EA navazuje na minulý díl, má série stále co nabídnout?

Jsou tomu tři roky, co vyšlo minulé a zároveň první novodobé GRID, které se snažilo obnovit v pralesních dobách velkou slávu této série. Nedá se říct, že by to skončilo fiaskem, na druhou stranu na zadek si z něho rozhodně nikdo nesednul. Nové pokračování s podtitulem Legends přistálo na naší PS5ce prakticky ve stejnou dobu jako Gran Turismo 7. Odvážný to krok, pro mě možná spíše hlavně nepochopitelný, protože tím GRID Legends docela zapadlo. Není to přitom špatná hra, zároveň nemá ambice bojovat s GT7 – jsou to vlastně úplně jiné hry a pro jinou cílovku. Tak trochu schválně jsme mezi hraním i recenzovaním obou titulů dali menší mezeru, aby tento nový počin od Codemasters nezapadl.

GRID Legends se nesnaží nabídnout realistickou simulaci, ani vás nebude trestat za to, když jedno kolo projedete o tisícinu vteřiny pomaleji. Zkrátka tady jde hlavně o zábavu, pohodičku a spíše relax, čemuž jsou přizpůsobené veškeré herní aspekty. Nejde sice o naprostou arkádu, kde byste se jen odráželi od zábran z jedné strany zase na tu druhou, ale máte si užívat a tudíž vám mnohé hra promine. Výměnou za to, že se čistě jen snažíte a bavíte se. Navíc i tady si lze řadu asistentů a pomocníků upravit dle svých preferencí – není tak problém si zapnout klidně i flashback, díky němuž nemusíte rozmlátit několik DualSense ovladačů po špatném projetí poslední zatáčky. Osobně jsem si nenastavoval nijak vysoké obtížnosti a spíše si užíval všechny auta, tratě, příběh, kariéru, ... je tady toho opravdu hodně.

Snad poprvé v recenzi hry závodního žánru musím pochválit a ocenit příběh. Naštěstí většina her už od něho úplně upustila, skoro vždy to byla jen trapná tragédie, ale zde to vyšlo. Nebo jde jen o to, že předčil moje tak nízká očekávání? Těžko říct a nechť si každý přímo ve hře udělá svůj obrázek, mě to bavilo. Vývojáři si s ním dali opravdu práci a jde o doslova filmový zážitek, během něhož si zajedete plno zajímavých závodů, zkusíte různá auta, efekty počasí a proniknete do hry jako takové. Přitom se skutečně jedná jen o startovací můstek do rozsáhlejší kariéry potažmo nekonečných online závodů.

6

Přestože jsem v úvodu zařadil Grid Legends mezi arkády, v mnohém to úplně neplatí. Třeba režim poškození vozů, díky čemuž se už v příběhu naučíte základnímu pravidlu – hlavně opatrně, radši brzdit dřív. Při dalším závodění je volba jeho aktivace čistě na vás, ale právě poničení aut může být pro zbrklé jedince dost drsné. Představte si totiž tu nadšenou situaci, kdy vyhrajete závod, těšíte se na virtuální peněžitou odměnu, ale ve výsledku jste v mínusu kvůli opravě auta. I takové situace se zde dějí. Rozhodně se ale nemusíte bát, že kdybyste se dotknuli brzdy během zatáčení, auto se vám rozhodí a je vše ztraceno. Podobná fyzika zde neplatí, tudíž spíš obrazně řečeno plujete z jedné strany na druhou.

I v tomto novém dílu se vrátila mechanika odplat, sám o sobě dobrý nápad, který navíc v praxi funguje přiměřeně a tak akorát. Jestli to některého z protivníků příliš často narážíte, tak si na vás také posvítí a lze očekávat, že vám to vrátí. Není to nicméně v praxi nic otravného nebo přehnaného, skoro to většinu času ani nevnímáte, byť systém motivuje opět jak už bylo řečeno k opatrnější a hlavně preciznější jízdě pokud možno bez jakýchkoli karambolů. Taktéž již známá věc z minula, celkově na novinky je Grid Legends docela skoupé, zato jako pokrokové ho mohu označit prakticky ve všech aspektech.

5

Grid Legends jde ve šlépějích minulého dílu. Na jízdní model si musíte chvilku zvykat a nemůžete od něj čekat nebo chtít realistický prožitek, ale pak dokáže chytnout a bavit, což je hlavní. K tomu přidali vývojáři z Codemasters hodně velkou porci obsahu jak co se týká tratí, tak vozů, ale i herních módů. Po vizuální stránce je hra plná barviček, záhy zjistíte, že se mnoho prvků stále opakuje, ale vcelku to nevypadá špatně. Na PlayStation 5 jsem přitom nezaznamenal sebemenší problémy s poklesem frame-ratu a běží krásně plynule, rychlé nahrávací časy už začínáme brát spíše jako samozřejmost. I když je to všechno bez větších chybiček nebo výtek, celkový feeling působí, že rozhodně mají tvůrci na čem do příště pracovat. Slušná akrádově laděná hra, kterou si užijete a zabaví vás klidně na několik desítek hodin, ale asi se k ní nebudete vracet a nezapíše se ničím extra unikátním do vaší herní mysli.