Bláznivá manažersko-budovatelská strategie, ve které v kůži génia musíte ovládnout celý svět. Jak se hraje a co nabízí?
Původní Evil Genius vyšel před dlouhými 18 lety v roce 2004, tudíž si ho mnoho dnešních hráčů už ani nepamatuje. To vznikla vcelku originální hra, která se dočkala svého pokračování a to včetně konzolové verze. My jsme se nyní trošku zpětně podívali na její PS5 verzi. Evil Genius 2 vniká hráči zajímavou myšlenku, ve které se ocitá v roli jednoho ze tří géniů, nebo vlastně chcete-li možná spíš bláznů? Ať zvolíte jakéhokoli z nich, tak máte skvělý plán a sny – ovládnout celý svět. Žánrově budovatelská strategie, v praxi dost šílená a bláznivá budovatelská strategie. Plná vtipu, originálních nápadů, i když se vám pravda po nějaké době hraní malinko okoukají.
Kromě hlavního hrdiny – bláznivého génia – tu jsou i další šílenosti, byť ve své podstatě jde hru ve stylu Two Point Hospital, můj dojem byl poněkud odlišný. První okamžiky při hraní na PlayStation 5 jsou přeci jen docela krušné. Kurzor se zde nahrazuje těžko, tutoriál mi příliš nepomohl a dlouho jsem bojoval s počátečním zvládnutím ovládání. Hlavně jsem měl problém rozeznat zpětně, která ikona co dělá. Z hlediska pomoci hráčům mohli vývojáři udělat přeci jen o něco víc a byla by to zábava od prvního okamžiku. Na druhou stranu během odehraných cca 25 hodin jsem si na to zvyknul a naučil se bravurně mezi vším přeskakovat.
Hra chvílemi působí jako film s všemocným hrdinou v hlavní roli a to byl i cíl tvůrců. Zpracovány jsou obstojně a vtipně i herní cut scény a animace, svojí hrstkou do vtipného mlýna přidává i samotný vizuální styl. Častokrát se tak nasmějte při pohledu na herní postavičky a jejich animace. Už jsem trochu naťuknul slabší stránku – a to sice poněkud stereotypní hratelnost, která se časem dostaví. Evil Genius 2 přináší čtyři hrdiny, za které můžete hrát, nicméně všechny kampaně a úkoly jsou z herního pohledu jako přes kopírák. Nejvíce zábavy si užijete při prvotním zkoumání a zjišťování, opakované hraní už tak záživné není. A vlastně pořád jde o to, abyste vybalancovali svoji dominanci na světě s tím, jak tvoříte a budujete svoji centrálu. Právě v ní probíhá vlastní budovatelské řádění, kdy musíte základnu postupně rozšiřovat, pořizovat nové místnosti i odlišné věci. K tomu je zapotřebí zlato, jež lze získávat různými způsoby včetně vedlejších úkolů. Kromě zlata nesmí chybět ani elektřina, tak stavíte generátory a obstaráváte suroviny pro svůj pokrok na globální světové mapě. Ano, koncept a myšlenka, jakmile všechno objevíte, se pořád relativně opakuje, ale první projití kampaně mě bavilo moc. To v mém případě znamenalo cca 20 hodin herního času, což vlastně není vůbec špatné.
V rámci lepší představy jak se Evil Genius 2 hraje, se všechno točí kolem pracovníků-posluhovačů-možná by se dalo říci i otroků, které trénujete v různých oblastech a se starají o další postup, rozvoj a fungování nově vznikajícího ukrytého impéria. Vojsko z nich trénujete pro obranu, vědce pro další výzkum a myslet to chce i na socializaci a další oblasti. Zkrátka klasické manažersko-budovatelské vyrovnávání všech vah na pomyslné misce. Působíte navíc najednou na dvou frontách – primárně ve své základně, ale i na již zmíněné globální mapě, což je za mě trošku slabší část. Vysíláte tam totiž dělníky (nebo vytrénované specialisty), přičemž vykonávání mise trvá určitý čas – mnohdy klidně hodinu reálného herního času. Tím se lehce vytrácí dynamika a přepínání mezi mapou a vlastním impériem trošku drhne – v tomto směru mě ryze budovatelská část bavila určitě víc a asi bych si s ní i vystačil.
Hra vypadá na PS5 hezky, přesto na počítači bude vše kvůli ovládání asi trošku příjemnější. Uživatelské rozhraní opravdu není ideální a měli jsme řadu lépe zvládnutých strategií na konzole. V Evil Genius 2 si užijete dost srandy, především během prvotního objevování, ale pak vás asi trošku omrzí. Projít kampaň s dalšími postavami vás lákat nebude, ale kdoví, třeba se ke hře rád po pár měsících vrátím. Svojí myšlenkou a náplní lze i tak prohlásit, že je zde až nebezpečně zábavné být zlý a špatný – zkrátka touha po moci je silná a v podání této hry i zábavná.
Hodnocení redakce
Plusy a mínusy
- Příjemný vizuální styl
- Budovatelská část hry
- Chytlavé při prvotním prozkoumávání
- Omrzí se dříve, než by bylo záhodno
- Na ovládání trošku složitější a nepohodlné
Závěr
Real-time budovatelská strategie s průměrně zpracovaným ovládáním na poměry konzolí. Obsahem však dokáže zaujmout a budovatelské prvky přináší v akčnějším pojetí, než je obvyklé u jiných titulů. Budete se u ní bavit, nasmějete se a určitě to bude zážitek, na který budete vzpomínat.