Dying Light 2: Stay Human – parkur i drsní zombie

Druhé pokračování nezasahuje do ověřeného konceptu, ale přináší inovace ve všech ohledech a je rozhodně ještě lepší.

Vývoj druhého dílu Dying Light, které si získalo početnou fanouškovskou základnu, nebyl vůbec snadný. Vývojáři z polského studia Techland na něm pracovali dlouhých sedm let, čekání bylo dlouhé a my si v průběhu recenze musíme především říct, jestli se vyplatilo. Tudíž jestli se vyplatí investice do pořízení Dying Light 2: Stay Human, jaké inovace přináší a jestli vás náležitě bude bavit. Jednička měla až nečekaný úspěch a pokračování naštěstí rozhodně není jen o snaze všechno oprášit a prodat opět za plnou cenu. Hned takto v úvodu mohu s klidným svědomím prohlásit, že hra bere všechno dobré z prvního dílu, vylepšuje to, zasazuje do nového prostředí i přidává zajímavé inovace.

Na původní Dying Light navazuje i příběhová linie, byť né přímo a hned se chytí i ti, kdo originál neznají. Zde se objevuje nový hlavní hrdina Aiden, poutník vydávající se na náročnou misi najít ztracenou sestru Miu. Jsme přitom ve světě, který je již dlouhé roky napadaný hrozným virem a infikovanými zombie. Příběh se odehrává po několika letech od událostí z jedničky, tudíž situace ve světě je ještě výrazně horší. Nicméně podobně jako v reálném světě s covidem, lidé se postupně učí se situací žít. Takže místní obyvatelé se už dokázali naučit co a jak a přeživší přizpůsobili svůj život situaci. Na střechách domů vznikly domovy v podobě bezpečných zón, byť samotné ulice jsou naprosto v nadvládě nakažených.

Úvodní kroky ve Stay Human vás seznámí s celou situací, principy ovládání a dostanete se do samotného města Villedor, v němž by podle všeho měla být pohřešovaná sestra Mia. Příchodem se teprve ocitnete v první části vcelku rozsáhlého otevřeného světa. Na něm si tvůrci dali opravdu záležet. Jedna z typických věcí pro tuto herní značku je pohyb, respektive jeho parkurové pojetí, které zůstává i zde. Když jsem v rámci přípravy na dvojku zkoušel znovu první díl, tak musím říct, že na dnešní dobu už technicky a z hlediska zpracování parkuru nebyl úplně dokonalý, zato ve dvojce to funguje krásně. Napomáhá tomu i slušně nadesignované město, s nímž si tvůrci dali hodně práce. Náš hrdina Aiden se postupně zdokonaluje a zlepšuje a s tím se stává i snazší přesun na delší vzdálenosti. Jednak vydrží delší dobu viset nebo lézt, ale má k tomu odemčené i různé speciální vychytávky.

Kromě stylu pohybu, běhu a skákání musíme detailněji rozebrat i sytém soubojů. Nemrtvých jsou všude stovky a tisíce, na nějaké střelné zbraně zapomeňte, tady si to s nemrtvými vyřídíte hezky nablízko pomocí různých nástrojů a předmětů. Souboje prošly docela výraznou obměnou a modernizací. Důležitá je navíc i možnost vykrývání a uhýbání, během zdokonalování dovedností se pak učíte i nové schopnosti. Různé prvky spojující parkur a boj vypadají nesmírně efektně. Třeba když vykryjete ve správný okamžik příchozí útok, načež využijete zmatení protivníka k tomu, abyste ho mrštně přeskočili a usadili pořádně ostrou ránu druhému enemákovi. Reakce na rozhodnutí odstranit úplně střelné zbraně hodnotím jako pozitivní. Souboje průběžně osvěžené novými prvky a schopnostmi v této podobě naprosto stačí. Navíc, kde by se vzaly zbraně a náboje, když už je celý svět takových let napadený a příběh zasadili tvůrci do roku 2036.

Během svého putování objevujete různá zákoutí města Villedor, dostáváte se do jeho zabedněného centra a všude na vás čeká řada úkolů – ať už těch hlavních, nebo vedlejších činností. Příběh sám o sobě (v podobě hledání ztracené sestry) není úplně na Nobelovu cenu za literaturu, ale dokázal mě zaujmout. Postupně potkáváte mnoho různých postav s větším či menším vlivem na další dění. Lehce bych vytknul to, že jich je snad až příliš a když už někoho blíže poznáte a očekáváte další rozvoj, tak přichází zase někdo další. A chvílemi jakoby snad i hlavní a původní cíl, proč se sem Aiden vydal, šel stranou. Nechybí určitá variabilita ve vašem postupu, kdy reakce v dialozích a to, komu více sympatizujete, má pak vliv a dopad na další události. Dying Light 2 není úplně malou a krátkou hrou, tudíž nedokážu v této fázi věrohodně vyhodnotit, nakolik mají rozhodnutí během dialogů opravdu dopad nebo by určité situace dopadly jinak, ale důležité je v rámci recenze jedno – působí to přirozeně a věrohodně.

Důležitým prvkem, který musíme probrat a je hodně důležitý pro celou hratelnost, se stala proměna denní doby. Herní svět je totiž přes den a v noci úplně jiný. Na některá místa vysloveně můžete jen v noci, kdy nemrtví vylézají ze svých nor. Jen v tu dobu máte příležitost dostat se do určitých částí interiérů, kde jsou přes den schovaní před slunečním světlem desítky infikovaných. Při čištění těchto oblastí máte do velké míry možnost rozhodnout se a volit mezi nenápadným tichým postupem a pořádnou řežbou hlava nehlava. Aby to všechno nebylo úplně snadné, tak jste v noci ovlivněni ještě jedním faktorem. Aiden byl kousnutý infikovaným, a proto si musí dávat pozor při pohybu v temnotě a hlídat svoji úroveň imunity. Jasně a stručně řečeno, jakmile se kdekoli pohybujete za tmy, máte jen omezený čas. Ten lze v zásadě prodloužit tím, že se dostanete pod UV světlo nebo sníte speciální houbičky. Obával jsem se, jestli mě tento systém nezačne spíš štvát nebo omezovat, ale naštěstí ne – to, že vás rychleji žene kupředu dělá postup složitější a díky němu alespoň občas nuceně zvolíte drsnou akční cestu místo tichého pomalého postupu.

Dying Light 2 není novou herní značkou, ale plnohodnotným pokračováním se vším všudy. Proto nemění nic na funkčním základu z jedničky, ale jak jsme si blíže představili v průběhu celé recenze, inovací nepřišlo úplně málo. Celý mix dokáže zabavit na hodně dlouho. Tvůrci před vydáním zmiňovali 500 hodin, což beru jako hezké marketingové prohlášení, které má daleko k realitě. I tak ale můžete počítat s tím, že vás skvěle zabaví na vyšší desítky hodin. Hra je po všech směrech moderní a odpovídá dnešní next-gen době, vypadá fantasticky a na PlayStation 5 funguje bez větších problémů či bugů. Ano, přesně na to všechno všichni fanoušci prvního dílu čekali.

• zombie
• postapokalypsa