Cook, Serve, Delicious! 3?! – brutální kuchařská akce

Myslíte si, že je sranda vařit ve vlastním food trucku?

Kuchařina je dřina, nicméně v herním podání se prohnala vlna a extrémní popularita tohoto sub-žánru simulátorů už před lety. Především šlo o doménu mobilních platforem, nicméně série Cook, Serve, Delicious (dále jen CSD) vychází od začátku i pro PlayStation a do redakce se nám aktuálně dostalo její třetí pokračování. V rámci úvodní rekapitulace zmiňme, že první díl byl opravdu drsný a spíše než o zábavu šlo o příležitost k maximálnímu vystresování hráče. To dvojka naopak ubrala a byl jsem zvědavý, jak i z tohoto hlediska bude působit trojka, s jakými přišli tvůrci inovacemi a jak se hraje.

3

Příběh je na poměry žánru vcelku netradiční, i když právě o něj zde stejně nejde. CSD 3 se odehrává v Americe, v budoucnosti, kdy je země zmítána válkou, ale přesto usedáme do svého pojízdného stravovacího zařízení a vydáváme se napříč státy. A tím už se dostáváme k samotné hlavní herní náplni: vaření a vaření. Pokud jste snad s žádným podobným titulem zatím neměli tu čest, pak vezte, že se to klasicky točí především okolo time-managementu a rychlosti. I pokud jste minulé díly nehráli, naskočíte do všeho dění hodně rychle a základ hratelnosti je prostý. V rámci daného dne si zvolíte jídla do svého menu, přičemž každá úroveň má trošku odlišné požadavky. Ty jsou symbolizované minimálním počtem bodů, které musí mít vaše menu. Jednotlivá jídla jsou bodově ohodnocená a platí jednoduché pravidlo – čím více bodů, tím těžší jsou na přípravu.

Menu máme sestavené, nafty v pojízdné kuchyni dostatek a můžeme vyrazit. Všechno je zde pojato na vtipné vlně, ale vám se úsměv z tváře vytratí, jakmile se celý kolotoč roztočí. O obtížnosti si povíme v následujícím odstavci, nejprve k samotnému vaření. S tím jak jsou rozmanitá samotná jídla, tak se i liší jejich příprava. Ty jednodušší mnohdy stačí vložit do friťáku a máte hotovo na pár kliknutí, u složitějších ale musíte dávat dohromady celou řadu ingrediencí. K celému systému mám pár výhrad a připomínek, které hru ve finále dělají řekl bych nerealistickou a zároveň možná i místy nepřehlednou. Třeba salát. Ano, obyčejný salát, ale při jeho přípravě jsou potřeba vždy jiné ingredience a zorientovat se není jen tak. Navíc když položky nevidíte najednou a musíte ještě listovat stránkami s ingrediencemi. Těžko říct, jak tomu bude na jiných platformách, ale v rámci PS4 ovladače jsem s tím mnohdy dost bojoval, nemluvě o časovém stresu. Aby toho nebylo málo, tak stačí jedno přehmátnutí a všechno je zkaženo, není cesty zpět, musíte začít kuchtit dané jídlo od začátku a můžete se rozloučit se zlatou medailí. V levé části vám pak vyskakují objednávky zákazníků, které musíte uspokojovat. Buď z navařených zásob během cesty mezi jednotlivými zastávkami, nebo ad hoc. I když se tvůrci celý tento model asi snažili co nejvíc optimalizovat, tak i po delší době trénování jsem se do mačkání trošku zamotával.

Po obsahové stránce CSD 3 určitě nemůže nikoho zklamat. Na výběr máte opravdu celou řadu jídel, která se hodně liší svojí obtížností. A bavíte se právě i jejich poznáváním, objevováním postupů vaření a odlišností při jednotlivých jídlech. Z celkového hlediska náročnosti na to šli tentokrát tvůrci fikaně – můžete si totiž volit mezi běžnou a oddychovou obtížností. A když jsem v recenzi zmiňoval, že do hry lehce naskočí i nováček, tak ovládnout ji a zvládnout vše na zlatou úroveň, to je opravdu hodně velká výzva. Odpočinkový mód má totiž jednu velkou nevýhodu – zlatou medaili zde získat nelze. Důkazem budiž to, že v době psaní recenze zhruba týden po vydání hry celá řada trofejí hlásí, že ji nikdo nezískal. A kdoví, jestli se to někomu vůbec povede a pozvedne platinovou odměnu. Pro trofeje musíte totiž na jedničku uspět na běžnou obtížnost, kdy je to jedním slovem masakr. Pro mě ve většině levelů ve spojení s DualShock ovladačem úkol nemožný. Přesto jsem si vaření v CSD3 užíval, objevování nových receptů a postupů je zábava, i když mnohdy hodně stresující. Ale on ten blázinec, stres a šílenství k celé sérii a vlastně všem kuchařským hrám patří.