Postapokalyptický příběh o dvou cestovatelích, kteří se vydávají na dlouhou cestu zpustošeným světem.
Ruský vývojář Sergej Noskov přispěl v roce 2015 do ohně herního postapokalyptického světa dalším polínkem nesoucím jméno 35MM. Hru navozující pocity chladu, osamění a prázdnoty, jako jsme už dlouho nezažili, si můžeme nyní nově zahrát i na konzolích.
Nacházíme se v postapokalyptickém Rusku po zásahu světa smrtící epidemií. Pár jedinců včetně nás přežilo a jsou nuceni se vrátit k primitivnímu stylu života plného sběru důležitých pomůcek pro přežití. Naše postava prochází po ruských pláních s nevýřečným kolegou a zpočátku nemáme mnoho informací o tom, kdo jsou, kam míří nebo co se ve světě vůbec stalo. V průběhu hry se nám dostane záblesků ze života před zásahem apokalypsy v podobě fotografií nalezených ve světě, flashbacků, dokumentů a konverzací zaslechnutých od vedlejších postav.
Herně se jedná o takový mix walking simulátoru s prvky sběru esenciálních věcí k přežití, občasného řešení hádanek a trochou střílení. V průzkumech okolí Vás jednou za čas zarazí neviditelná stěna nebo poznámka od kolegy, že je na čase pokračovat ve vaší cestě. Ačkoli vlastně většinu času netušíte, kam míříte a herní tempo může být pro některé hráče až vražedně pomalé, najdou se momenty, kdy i váš NPC kolega popoběhne a vy mu skoro nestačíte. Nebo budete unikat postavám usilujícím o váš život a zachráníte se pouze správnou kombinací stisknutých tlačítek v podobě quick time eventů.
Interakce s objekty může být poměrně náročná, jelikož ve tmavém a nehostinném prostředí provázejícím nás celou hru jsou nezvýrazněné pomůcky velmi lehko přehlédnutelné, a navíc je třeba mít kurzor přímo na správném místě, aby akci vůbec šlo provést. Ostříleného hráče FPS her nenadchnou ani střelecké části příběhu, ale vzhledem k multi žánrovému zaměření hry je tento fakt velmi lehce opomenutelný.
Hra může končit čtyřmi způsoby, ale upřímně si myslím, že vzhledem k atmosféře, která nás celým příběhem provází by bylo poměrně náročné vrhnout se do světa 35MM ihned znovu. Nejde nouze o lesy zahalené do bílé mlhy, nekonečné pláně opředené mystickým oparem, cesty lemované opuštěnými auty a nehostinné vyrabované domy s rozbitými okny. Vývojáři se v temném vzhledu a hlavně brilantním použití zvuku opravdu vyřádili a je tedy škoda, že dojem trochu kazí chyby v herních mechanikách, nesnadné ovládání, pomalé tempo a grafické nedostatky v podobě vlků připomínající spíše divoká prasata.
Hodnocení redakce
Plusy a mínusy
- Zvukové zpracování hry
- Navození atmosféry
- Ovládání hry
- Grafické chyby
Závěr
35MM je slibný vypravěčský zážitek s velmi temným tónem, který odráží náročný svět, ve kterém se lidé nacházejí. Na dnešní poměry má hra celkem dost much od technických problémů až po zastaralou hratelnost. Pokud se nad tyto fakty dokážete vzhledem ke stáří hry povznést, čeká vás neotřelá osobní cesta s melancholickým nádechem a občasnými prvky akční zábavy